Praha - „Vždycky jsem se snažil a chtěl jsem dělat něco sám za sebe. Tak jsem začal začátkem šedesátých let točit experimentální filmy,“ prozrazuje o sobě výtvarník Radek Pilař v dokumentu Velký malý kluk. A právě jako průkopníka českého video artu a experimentátora jej představuje výstava v pražské galerii Restart, která začala 7. února, v den dvacátého výročí Pilařova úmrtí.
Kdepak Rumcajs! Pilař se představuje jako videoartista
GALERIE
videogallery_000214291
Ačkoli je Radek Pilař široké veřejnosti znám především znělkou Večerníčku a příběhy o loupežníku Rumcajsovi, velkou část jeho díla představují malby, ilustrace, grafiky, objekty, fotografie, asambláže, koláže, filmové experimenty i video. Práci na pohádkách miloval, považoval se ale hlavně za tvůrce video artu, i když přátelé mu někdy vyčítali, že se jeho videoartová poetika příliš podobá jeho animované tvorbě.
„Kameru vláčel neustále s sebou a natáčel všechno, všude a všechny,“ vzpomíná na své otce Marina Odvárková Pilařová. Inspiroval se světovým pop artem a filmovými postupy šedesátých let. Natáčel i v osmdesátých letech, a dokonce založil Asociaci videa a intermediální tvorby. Byla prvním oficiálním uskupením, které mělo jako svůj hlavní program experimentální filmovou a video tvorbu. „To byla partyzánská věc. Dostat se k jakémukoli videozařízení hrozilo průšvihem, protože estébáci hlídali, aby se na tom nedělali protistátní věci,“ popisuje činnost dnes už zase obnovené asociace Pilařův přítel Roman Milerský.
Pilař pokládal videa za oživlé obrazy, které mu dávaly volnost vyjádřit se v prostoru i v čase. Jeho filmy se na krátkou dobu objeví také na zdi Veletržního paláce, sídla Národní galerie v Praze.