České architektonické stopy ve světě jsou šumné a překvapující

Praha - V Českém centru v pražské Rytířské ulici se v rámci výstavy o architektovi Karlu Paříkovi, který na počátku 20. století významně ovlivnil tvář Sarajeva, dnes večer koná setkání s Davidem Vávrou a Radovanem Lipusem. Pánové přiblíží práci na cyklu České televize Šumné stopy o českých architektech v Bosně a Hercegovině a návštěvníci budou moci diskutovat i s bývalým velvyslancem v Bosně a Hercegovině Jiřím Kudělou.

„Karel Pařík je opravdu fenomenální architekt, který zanechal své otisky v Bosně a Hercegovině. Především se to týká Sarajeva, kde Pařík uskutečnil téměř 200 realizací tak zásadního významu, jako je například Národní muzeum, Národní divadlo, Národní galerie, ale zároveň i stavby všech hlavních církví, ve kterých nalezneme katolický kostel, islámskou školu, evangelický kostel. Myslím si, že žádný jiný architekt na světě nemá v jednom městě svatostánky hlavních církví,“ poznamenal ve Studiu ČT24 Radovan Lipus.

„Je třeba zdůraznit, že i po bratrovražedné válce v 90. letech, kdy byla řada staveb Karla Paříka rozbořena, byla církvemi obnovena v původním záměru našeho architekta. To jistě svědčí o jeho kvalitě. Myslím si, že každý architekt, kterého v cizině objevíme, je překvapením pro českou historii, které trochu vyčítáme, že mnohý z nich není zařazen do seznamu, neboť o architektech se vskutku velmi málo píše,“ doplnil režiséra moderátor cyklu David Vávra.

Cyklus Šumné stopy navazuje na úspěšný autorský seriál Davida Vávry a Radovana Lipuse Šumná města. Tentokrát tvůrci mapují dílo českých architektů ve světě.

„Snažíme se vybírat země vzhledem k divácké atraktivnosti, ale pochopitelně i s ohledem na ekonomickou dostupnost. Ale hlavně jde o spektrum záběru tvůrců z Čech, Moravy a Slezska, kteří působili ve vskutku nečekaných zemích, a to velmi úspěšně. Myslím si, že třeba Japonsko a Hercegovina se z hlediska kontrastu dobře doplňují,“ dodává Lipus.

Nejvýraznější stopu v Japonsku zcela jistě zanechal Jan Letzel, jehož světově proslulou realizací je Průmyslové muzeum v Hirošimě, které se stalo mementem atomové zkázy.

„Myslím si, že i české stopy v Izraeli budou velmi zajímavé. Především málo známý izraelský Bauhaus, přestože v Tel Avivu stojí na 20 tisíc funkcionalistických budov vedle sebe,“ upozorňuje Vávra na další díly úspěšného cyklu.