Krvavá svatba – tančená, zpívaná, šeptaná i křičená

Plzeň  Jako surrealistické taneční divadlo označují tvůrci baletní adaptaci dramatu Krvavá svatba, kterou v premiéře uvede plzeňské Divadlo J. K. Tyla v sobotu 23. března. Slavná lyrická tragédie Federica Garcíi Lorcy bude v Česku prý poprvé uvedena jako balet.

„Přestože slavné Lorcovo drama k tanečnímu uchopení takřka vybízí, na českých scénách zřejmě dosud jako balet provedeno nebylo,“ upozornila mluvčí divadla Eva Ichová. Jedním z důvodů, proč se baletní tvůrci v minulých letech ostýchali s atraktivním námětem utkat, je podle ní jistě i to, že by jejich dílo bylo konfrontováno s legendární filmovou Krvavou svatbou Carlose Saury. Natočil ji v roce 1981 s madridským baletním souborem Antonia Gadese.

Lorcovi se podnětem k napsání Krvavé svatby v roce 1933 stala zpráva z černé kroniky granadských novin. Příběh nevěsty, která ve svatební den opouští ženicha kvůli jinému muži, nabývá v jeho zpracování charakter antické tragédie.

"Krvavá svatba je příběh sám o sobě tak silný, že ho je možno 'nezředěně' odvyprávět snad jakoukoliv formou,„ domnívá se jedna z autorek baletní adaptace, choreografka Alena Pešková. Je uměleckou šéfkou baletu Divadla F. X. Šaldy v Liberci a v Plzni pravidelně hostuje. Podle ní nepůjde o čistě taneční nonverbální divadlo, ačkoliv tanec a pohyb budou hlavními nositeli děje. “Lorcova slova tu nejspíše zazní - zpívaná, tančená, křičená i šeptaná," naznačila.

  • Krvavá svatba / Milan Maláč, Jarmila Dycková
    Krvavá svatba / Milan Maláč, Jarmila Dycková autor: Petr Eret, zdroj: ČTK
  • Krvavá svatba / Jarmila Dycková, Kristýna Piechaczková
    Krvavá svatba / Jarmila Dycková, Kristýna Piechaczková autor: Petr Eret, zdroj: ČTK

Celým dějem bude doprovázet skladatelka Gabriela Vermelho, autorka hudby, hráčka na kvinton, zpěvačka a performerka. „Bude jakýmsi komentátorem, soudcem, který nesoudí, a mluvčím mlčících,“ dodala Pešková. S Vermelho spolupracovala už na baletním hororu Jessie a Morgana, který byl uveden v roce 2010 v pražské Malostranské besedě, následně byl adaptován pro scénu Severočeského divadla v Ústí nad Labem.