Malý princ: „Všichni dospělí byli dětmi, ale málokdo si na to pamatuje“

New York - Ve své bezčasé kráse a melancholii fascinuje Malý princ i přesto, že spatřil světlo světa už v dubnu 1943. Francouzský spisovatel, aristokrat a záložní pilot Antoine de Saint-Exupéry si tuto filozofickou pohádku o dítěti v dospělém člověku též sám ilustroval. Vše, o čem tento francouzský spisovatel psal, taky prožil – jsou to jeho zkušenosti, prožitky i sny. Rukopis Malého prince vznikl na začátku druhé světové války ve Spojených státech, kde se pilot snažil přesvědčit tamní vládu, aby vstoupila do války proti nacistickému Německu. A právě tam vznikl křehký příběh o osamělosti, přátelství, lásce a ztrátě…

Malý princ, který spadl na planetu Zemi, má vlastní planetu, jednu růži, tři sopky, baobaby a ochočil si lišku. A dospělí jsou podle něj hrozně zvláštní… Pohádkový příběh ani pro děti a vlastně ani pro dospělé vypráví pilot, který ztroskotal na Sahaře, kde se setkal se zvídavým chlapcem.

Liška k Malému princi: „… Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné.“


Pilot se snaží opravit havarované letadlo, když jej náhle osloví malý chlapec s prosbou, aby mu nakreslil beránka. Vypravěč, který neví, jak na to, vytvoří hroznýše se slonem uvnitř žaludku, kresbu, kterou považovali dospělí za klobouk. Dítě ale protestuje: „Já nechci hroznýše se slonem uvnitř! Já chci beránka…“ Vypravěč nakreslí beránka, ale Malý princ není stále spokojen. Až když pilot nakreslí bednu, ve které je beránek, chlapec se rozzáří: „To je perfektní“…

Malý princ opustil svou planetku o velikosti domu proto, aby poznal vesmír. Při své cestě navštíví šest dalších planetek, na každé potkal někoho zajímavého…

  • Král, který vládne celému vesmíru, káže hvězdám činit to, co dělají i bez něj. Každý člověk je jeho poddaný a musí ho poslouchat, neboť jsou jeho rozkazy rozumné. Když se Malý princ rozhodne odejít, jmenuje ho král svým vyslancem.
  • Domýšlivec, který chce být obdivován všemi, ale žije na své planetce sám. Neslyší nic, co není projevem obdivu.
  • Pijan, který pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije.
  • Byznysmen, který je neustále zaneprázdněný počítáním hvězd, o kterých si myslí, že jsou jeho. Přeje si je použít, aby mohl koupit více hvězd.
  • Lampář, který žije na planetce, kde se den a noc střídají jednou za minutu. Před nějakou dobou mu bylo nařízeno rozsvěcet lampu v noci a zhasínat ji ráno. V té době se těleso otáčelo rozumnou rychlostí a lampář měl čas na odpočinek. Poté se ale rychlost otáčení zvýšila. Lampář chtěl zůstat věrný příkazu, a tak rozžíná a zhasíná lampu každou minutu, bez odpočinku.
  • Zeměpisec, který tráví všechen svůj čas tvorbou map, ale nikdy neopouští svůj stůl k dalším objevům.

V řeči čísel je kniha nejčtenějším a nejpřekládanějším dílem z francouzštiny - byla přeložena do 250 jazyků a dialektů včetně Braillova písma. Ročně se jí prodá přes milion výtisků a s celkovým počtem před 140 milionů kopií je jednou z nejprodávanějších knih všech dob.

O pozdější světové proslulosti Malého prince se ale jeho autor už nedozvěděl. V roce 1944 odjel do severní Afriky a znovu se pustil do létání jako člen výzvědné letky Svobodných Francouzů. Věděl, že to je dočasný stav, ozývala se mu stará zranění a bolesti. Velitelé mu povolili osm startů. A z posledního, 31. července 1944, se nevrátil.