Sex, drogy a maloměšťáctví. Rowlingová opět nezklamala

Drogoví dealeři, feťáci, namyšlené paničky i problémové děti. Toť menší plejáda charakterů, jaké ve své první knížce pro dospělé nabízí nepřekonatelná vypravěčka J. K. Rowlingová. Prázdné místo není příliš veselé čtení, přesto se od něho nebudete moci odtrhnout. Svou představu napovrch slušného městečka Pagford totiž spisovatelka vystavěla dokonale.

Než se do nové Rowlingové pustíte, uvědomte si jednu věc: není to Harry Potter. Sama autorka se nechala slyšet, že nic úspěšnějšího už nikdy nenapíše, což není přehnaná skromnost, ale fakt. Asi sotva se jí kdy povede zopakovat kasovní trhák, jakým byl rozcuchaný klučina a jeho příhody v Bradavicích. To ale neznamená, že by měla pero a papír hodit obloukem do koše. Prázdné místo je toho ostatně důkazem. 

Vítejte ve městě snů, vítejte v Pagfordu! 

Pagford je krásné maloměsto s čistými ulicemi, kvetoucími stromy a halasem spokojených dětí. Místní obyvatelé by si žili klidný život, nebýt ovšem těch zatracených Polí, která tvoří špinavá sídliště, kde se schází sociální spodina, všude jsou odpadky, počmárané lavičky a v křoví se provozují neřesti. Tuhle noční můru si Pagford mezi sebou přehazuje jako horký brambor se sousedním městem Yarvil, protože oblast ani jedno z nich nechce pod svou samosprávu. 

Radní Barry Fairbrother, který mohl o celé záležitosti rozhodnout, však ve svých čtyřiceti letech náhle umírá na mozkovou příhodu. V radě po něm zbylo prázdné křeslo, o něž se obyvatelé Pagfordu začnou přetahovat jako líté saně. Rozehrávají hru plnou podvodů, drbů a falešných nařčení, přitom však zapomínají na své děti, k nimž se nechovají zrovna láskyplně a které celou situaci zpovzdálí sledují…   

I když se to zdá zpočátku nemožné, čtenář by se neměl nechat odradit zdánlivě nekonečným počtem postav, s nimiž ho autorka na prvních stránkách seznamuje. Zdá se, že orientace v jejich jménech, funkcích, zaměstnání i v jejich potomstvu je naprosto nemožná, po určité době ale tento pocit odezní. Je ale fakt, že Rowlingová mohla osudy několika z nich na konci lépe rozvést (např. se mohla podrobněji věnovat příběhu otce-násilníka Simona Price). 

Jiné mravy a jiný slovník 

Publikace má přes pět set stran. Věřte, že jakmile se do knihy začtete, zhltnete ji na jeden zátah. Rodilá Britka je totiž výjimečná vypravěčka a i sebemenší událost promění v poutavou příhodu. Svůj podíl na tom jistě má i překladatelka Hana Zahradníková. Ostatně tentokrát spisovatelka přizpůsobila slovník některým obyvatelům Polí, a tak se připravte, že se v knize objeví pár slovíček, u kterých se možná budete červenat. 

Rowlingová si nebere servítky a naturalisticky popisuje život narkomanů, věnuje se problémům drogové závislosti – a především nadhazuje téma života dětí, jejichž rodiče drogy berou. (A stejně jako v Potterovi jsou to právě dospívající teenageři, jež se stanou hybatelem hlavního děje.) Mimo to však trojnásobná matka hovoří také o rodinném násilí nebo o životě odlišných etnických skupin mezi přízemním obyvatelstvem. 

Joanne Kathleen Rowlingová - Prázdné místo (The Casual Vacancy)

Vydalo nakladatelství Plus v Praze, 4. dubna 2013. Překlad: Hana Zahradníková


Prázdné místo je celkem depresivní dílo. Nejvíc na něm však baví právě onen precizní popis jednotlivých lidských vlastností, nešvarů, ale i radostí, které v sobě může objevit každý z nás. Rowlingová nezklame ty, kteří tuto knihu nebudou dokola srovnávat s Potterem a uvědomí si, že se autorka musela posunout jinam. A dopadlo to nad očekávání dobře.