Ministerstvo kultury dává na vědomí, že kultura vydělává

Praha - Konec demonstracím a nekonečným diskuzím, jestli si kultura na sebe dokáže vydělat, by měla přinést metodika výpočtu nově schválená Ministerstvem kultury. V rámci výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR, který řeší Institut umění - Divadelní ústav, byla Ministerstvem kultury uznána a certifikována metodika pro výpočet ekonomických dopadů kulturních organizací.

Metodika byla již aplikována při zkoumání ekonomických dopadů Pražského Quadriennale 2011 a hudebních festivalů Pražské Jaro, Janáčkův Máj a Smetanova Litomyšl. Jako účinný nástroj k výpočtu ekonomického přínosu kultury by měla sloužit všem městům a krajům v České republice.

„Tato metodika může ukázat všem, kteří nad tím ještě váhají, že kultura přináší i zisk pro konkrétní města,“ upozornila ministryně kultury Alena Hanáková.

Tak například Festival Pražské Quadriennale v roce 2011 získal podporu ze státní a městské kasy přes 38 milionů, na daních a odvodech ale vrátil přes 60 milionů. Ovšem návštěvníci neutráceli jen za vstupenky, ale i za další služby. Celkem ze svých peněženek vydali přes 160 milionů.

Video Metodika pro výpočet ekonomických dopadů kulturních organizací
video

Metodika pro výpočet ekonomických dopadů kulturních organizací

Do konce roku chce ministerstvo kultury spustit internetovou aplikaci zdarma, ve které si budou moci samotné kulturní organizace spočítat, kolik vydělají městům a obcím. Zástupci kulturních organizací tak doufají, že odteď bude jednání s magistráty a radnicemi mnohem snazší a že jim úředníci nebudou zavírat dveře před nosem.

V rámci České republiky se jedná o zcela novou metodiku, která vychází z řady zahraničních odborných studií a modelů pro výpočet ekonomického dopadu kulturních organizací. Předkládaná metodika je založena na meziodvětvové (input - output) analýze a oficiálních statistikách Českého statistického úřadu. Ekonomické dopady generuje jakýkoli subjekt, tedy i jakákoli kulturní organizace, která dává peníze svým dodavatelům, zaměstnancům apod. Pokud však chceme zjistit, kolik prostředků přináší subjekt do regionu (tzv. „čisté přínosy“), je zapotřebí do vstupních dat zahrnout jen výdaje realizované ve sledovaném regionu, ale hrazené nemístními subjekty (např. zahraniční návštěvníci, evropské dotace apod.).