Praha - Svazky starých rukopisů v kožených vazbách se zdobnými iluminacemi tiše spočívají v regálech Památníku národního písemnictví ve Strahovském klášteře v Praze. Z asi 65 milionů předmětů v muzeích a galeriích v České republice uchovává Památník více než desetinu - na sedm milionu archiválií, knih a výtvarných děl, což jej řadí k nejvýznamnějším evropským sbírkám. O skvosty pečují v Památníku již 60 let.
Čapek, Neruda i Seifert pod jednou střechou - už 60 let
Expozice o vývoji české literatury byla otevřena 8. května 1953. Od té doby ale čelil Památník jiným výzvám, než je shromažďování a správa literatury. V roce 2007 totiž ministerstvo kultury uvažovalo o jeho zániku a sloučení s jinými institucemi. Po vlně odporu odborníků nakonec ministerstvo instituci zachovalo.
Druhou hrozbou byl soudní spor o nové sídlo památníku. Ten totiž poté, co stát počátkem 90. let vrátil premonstrátům Strahovský klášter, hledal nové prostory. V roce 2005 rozhodla vláda o převodu objektu bývalého čínského velvyslanectví v Bubenči na památník a v roce 2006 přidala ještě jeden objekt. O ně se však památník soudil s Prahou, definitivně bylo rozhodnuto až loni v září, kdy Nejvyšší soud rozhodl, že budova bývalého čínského velvyslanectví, tzv. třetí Petschkova vila, patří památníku.
GALERIE
Petschkova vila
Po rekonstrukci má být v této bubenečské vile v ulici V sadech v přízemí dlouhodobá výstava novodobé české literatury, víceúčelový sál a kavárna. V dalších patrech je plánována centrální studovna a kanceláře. Pod budovou má vzniknout nový depozitář pro nejvzácnější archiválie a sbírkové předměty.
Sbírka je uložena i v dalších 11 objektech
Památník národního písemnictví vznikl poté, co byli premonstráti donuceni opustit Strahovský klášter. Když byl v červenci 1990 Strahovský klášter na základě zákonů o zmírnění křivd způsobených církvím vrácen premonstrátům, stal se Památník nájemcem části kláštera. Sbírka pak byla uložena i v 11 dalších, pronajatých a většinou mimopražských depozitářích (například na Kladně, v Čáslavi, Chrudimi, Opočně, na zámku Staré Hrady či na zámku Duchcov).
Památník pečuje i o současnou knižní kulturu soutěžemi o Nejkrásnější české knihy a krátkodobými výstavami doma i v zahraničí.
Čapek, Neruda, Seifert pod jednou střechou
Páteř muzea tvoří literární archiv, knihovna a oddělení uměleckých sbírek. V tisících kartónových krabic schraňuje podstatnou část „papírové“ pozůstalosti velikánů české literatury - Karla Havlíčka Borovského, Boženy Němcové, Jana Nerudy, Karla Čapka či Jaroslava Seiferta. Kořeny archivu spadají až do roku 1818, kdy byl založen při Národním muzeu a k památníku přivtělen v roce 1964.
Knihovna památníku opatruje vedle starých tisků hlavně literaturu obrozeneckou a z období romantismu, modernu z přelomu století, meziválečnou avantgardu a literaturu 60. let včetně exilové a samizdatu. Jsou tu i vzácné bibliofilie, individuální exempláře knih s poznámkami a autografy a také knižní celky z pozůstalosti českých spisovatelů, vědců a výtvarníků. Oddělení uměleckých sbírek spravuje kresby a grafické listy, ilustrace a exlibris, ale i obrazy či plastiky.