Inscenaci S nadějí, i bez ní doprovází uhrančivé ticho

Ostrava - Inscenace ostravské Komorní scény Aréna S nadějí, i bez ní, která získala letošní Cenu Marka Ravenhilla, stále naplňuje sály a přináší silný zážitek nejenom studentům, kteří na hru chodí v rámci své výuky. Drama o Josefě Slánské napsal Tomáš Vůjtek a režíroval Ivan Krejčí, který se v pořadu Kulturama mimo jiné svěřil, že na vyprodaná představení chodí hlavně mladé publikum a že po skončení vládne v hledišti hrobové ticho.

Na další otázku, co je současného na příběhu Josefy Slánské, režisér odpověděl: „Možná to téma, že člověk setrvává kvůli ideologii na svých omylech až do konce, odmítá přijmout realitu a vyvodit z toho všeho nějaké další poznání. Je v tom něco děsivého, že Josefa Slánská se svým strašným osudem, kdy jí v Rusku ukradli dceru, popravili jí muže, vyhnali ji jako psa, a ona přesto stále v tuto ideologii věří. Inscenace vychází z jejích vzpomínek, celé je to koncipováno jako velká noční můra, ze které se probouzí do další noční můry a pořád si přehrává, jak se to mohlo stát.“

„Text hry se opírá o vzpomínkovou prózu Josefy Slánské Zpráva o mém muži (Svoboda, Praha 1990). Citace jsou pokud možno doslovné, aby se v co největší míře zachovala ideová autentičnost promluv hlavní postavy. Rovněž vycházím z knihy rozhovorů Karla Bartoška Český vězeň, v níž je také kapitola věnovaná Josefě Slánské (Ladislav Horáček, Praha 2001). Atmosféru doby ilustrují citace z dobového tisku a tehdejší literatury. V tomto ohledu pro mě byla nejvíce inspirující kniha Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským (Orbis, Praha 1953),“ upřesňuje v doprovodném textu k inscenaci autor textu Tomáš Vůjtek.

Cena Marka Ravenhilla za inscenaci nového textu je ocenění za počin v oblasti inscenování současné dramatiky pro česká divadla. Při výběru jsou zohledňovány inscenace textů, které vznikly v posledních 10 letech před příslušným udělením ceny. Oceněná inscenace je volena na základě konsensu členů Rady Ceny Marka Ravenhilla, kteří zohledňují symbiózu kvalitního textu a kvalitu jeho inscenování. Rada sleduje i výsledky autorské či kolektivní tvorby, u nichž rozhoduje výsledný text a jeho přenositelnost mimo kontext konkrétní inscenace a poetiky divadla, pro nějž vznikal.