Odrazy vnitřní přírody Anny Zemánkové na bienále v Benátkách

Olomouc - Na prestižní přehlídku Bienále současného umění v Benátkách se dostala také díla známé české autorky art brut, umění v surovém stavu, Anny Zemánkové. Původně olomoucká zubařka byla zařazena do speciální expozice 150 autorů z 37 zemí v Encyklopedickém paláci. Zemánková je na bienále zastoupena kresbami z kolekce Galerie Cavin-Morris v New Yorku.

Mezi autory vystavujícími v Encyklopedickém paláci je osm světově proslulých tvůrců art brut, tedy neprofesionálního, neakademického umění, které je charakteristické naléhavostí a osobitým, imaginativním pohledem na vnitřní skutečnost.

  • „Anně Zemánkové se zařazením do kontextu této mezinárodní přehlídky dostalo velkého komplimentu, ale není pochyb o tom, že zcela oprávněně. Od 60. let minulého století se řadí ke světovým špičkám imaginativních tvůrců - autodidaktů, kteří obohatili svět o fantaskní barevné odrazy své vnitřní přírody,“ uvedla historička umění Anežka Šimková z Muzea umění Olomouc.

Početnou kolekci prací Anny Zemánkové vlastní a vystavuje právě Muzeum umění Olomouc, které se fenoménu art brut věnuje dlouhodobě. Kromě samostatných výstav těchto autorů se muzeum podílí s olomouckým sběratelem Pavlem Konečným také na březnovém festivalu Art Brut Film Olomouc - přehlídce filmů a videosnímků věnovaných fenoménu art brut či outsider art.

Anna Zemánková (1908–1986)

Anna Zemánková, kolem roku 1968Patrně nejznámější česká autorka art brut se k tvorbě uchýlila na prahu padesátky, v době osobní krize. Tehdy její mohutná imaginace vyplavila na povrch obrazy ukryté v podvědomí. Začínala tvořit vždy brzy ráno, kdy se z automatických gest rodily prvotní formy budoucího obrazu. Během dne je precizovala a doplňovala o stovky a tisíce repetitivních detailů. Více o jejím životě a díle hledejte na webu, který jí byl věnován.


Rozsáhlá mezinárodní výstava nazvaná Encyklopedický palác, která je ohniskem letošního 55. ročníku bienále, vychází ze stejnojmenné, nerealizované myšlenky samouka Italo-Američana Maurina Auritiho. Ten si v roce 1955 nechal patentovat návrh na 700 metrů vysokou budovu kruhového půdorysu o 136 patrech, která měla ve Washingtonu uchovávat a vystavovat veškeré světové vědění v celé jeho šíři a rozmanitosti.

Na bienále vystavují i další čeští umělci. Česká republika má společný pavilon se Slováky a Češi vystavují také v expozicích jiných zemí, pro které si je kurátoři vybrali: Vatikánu poskytl fotografie Josef Koudelka a dílo Kateřiny Šedé je součástí tchajwanské expozice.

Letošní 55. ročník Bienále současného umění v Benátkách potrvá do 24. listopadu.