Národní galerie restauruje Rembrandtovo klíčové dílo

Praha – Mistrovské dílo nizozemského malíře Rembrandta Učenec ve studovně čeká na restaurování. Náročného úkolu se zhostí Národní galerie. Obraz se naštěstí nenachází v havarijním stavu, musí se ale udělat pravidelná revize a je třeba opravit některá konkrétní místa. Návštěvníci galerie tak budou plátno postrádat celý rok.

V ranních hodinách se podobizna staršího muže uložila do speciálního boxu, v němž putovala do dílen Národní galerie, kde ji čeká oprava. 

Obraz se nenachází v nijak poškozeném stavu, stáří je na něm přesto znát. Bedlivé oko na něm rozpozná prasklinky a v několika místech došlo dokonce ke ztrátě barevných vrstev. V rámci restaurování proto půjde hlavně o revitalizaci minulých zásahů z 19. století. „Je to klíčové dílo,“ říká kurátorka sbírek umění Národní galerie Anja Ševčíková. „Nejen pro kolekce nizozemského malířství tady v Praze, ale vůbec i ve tvorbě Rembrandta.“

Galerie se přitom pokusí o díle vypátrat podrobnější informace. Pořád se o něm totiž neví dost. Že se jedná o „pravého Rembrandta“ už potvrdilo několik odborníků. Své jméno autor napsal ještě do vlhké barvy a signatura tedy není příliš viditelná, přesto tam je. Otázkou však zůstává datování – to totiž dodal až později.

Obraz vytvořil Rembrandt v roce 1634, tedy v době, kdy už dosáhl uznání jako portrétista. Učenec ve studovně se ale měřítkům typického portrétu vymyká. Podle Ševčíkové využíval mistr pózujícího muže spíše jako režisér využívá herce – převlékal ho do různých kostýmů a stylizoval jej do odlišných poloh, až na plátno zachytil jednu konkrétní. 

V obraze se snoubí kontrast propracovaných detailů se zanedbanými prvky. Tak třeba levé oko je vykresleno mnohem podrobněji než to pravé, stejně tak by šla srovnávat propracovanost oděvu ze sametu a šperku oproti mlhavému pozadí či nečitelnému textu v knize. Rembrandt však takto Učence namaloval záměrně. Divák hned ví, o co jde, a uvedené detaily mu stačí k tomu, aby v obraze dokázal číst. Umělec byl navíc známý pro svůj hrubý rukopis, což bylo v teorii umění považováno za nejkomplikovanější styl, kterého dosáhli jen ti největší mistři.