Tři knižní tipy Petra Viziny

Po kultovních Chlípnicích přichází druhý román Poláka Michała Witkowského (1975) Královna Barbara. Ze socialismu se děj přesouvá do raných devadesátek a na scénu přichází Hubert, bisexuální vyděrač, kmotr a šmelinář, který tak miluje zlato a perly, že mu okolí začne přezdívat Barbara podle jedné legendární polské královny. Flannery O’Connorová knihu povídek Všechno, co se povznáší, se musí setkat dokončila těsně před smrtí v roce 1964 a jejího vydání se nedočkala. O’Connorová zpracovává témata jako víra či nevíra a důsledky z toho plynoucí, rodinné rozbroje, rasové postoje, mezilidská nepochopení a nedorozumění, otázky vykoupení či poznání světa – v dokonalém absurdním tvaru. V knize Někdo jiný se Imre Kertész, laureát Nobelovy ceny za literaturu, potýká s paradoxní a de facto nerozklíčovatelnou problematikou identity. Rámec útržkovitých zápisků deníkového ražení tvoří překlad Wittgensteina coby pracovní proces, ale také duševní stav. Děj se odehrává v mnoha centrech evropského kulturního dědictví: ve Vídni, Berlíně, Mnichově, Budapešti či Tel Avivu, jejichž ulicemi, přednáškovými sály i nádražními halami se zvolna prochází hluboce melancholický vypravěč, zakletý už navěky do znovunalezené „svobody“, jež mu ovšem nepřináší ani kýženou úlevu, ani pocit skutečné „proměny“.