Iron in Czech: Epický příběh pod kapkami deště

Praha − Provazy deště, na kost promoklí fanoušci, monstrozní představení v čele s několikametrovým Eddiem, excelentní hlasový repertoár frontmana Dickinsona a výtečná show, kterou nedokázaly pokazit ani rozmary matky přírody − tak nějak lze ve zkratce popsat koncert britské heavymetalové legendy Iron Maiden v pražském Edenu, která po dvou letech zavítala zpět do České republiky v rámci celosvětového turné Maiden England.

Provazy deště, košťata a Voodoo Six

Už při příjezdu ke slávistickému svatostánku bylo jasné, že bude narváno. Davy fanoušků, oděných většinou do typického „maidnovského“ ohozu, neodradilo ani úmorné vedro a nadšeně proudily ke stadionu. Dopravu kolem koordinovali z fotbalových zápasů zvyklí policejní důstojníci. Fronty i na ten počet lidí ubývaly vcelku rychle a stadion se začínal pomalu ale jistě plnit.

Na „rozehřátí“ se představili jako předskokani taktéž britští Voodoo Six, jimž se vcelku důstojně dařilo nabudit atmosféru u natěšených fans, kteří jim jejich třičtvrtěhodinové úsilí oplatili vcelku vřelými ovacemi. Této londýnské partičce se naskytla šance zahrát si s Iron Maiden již v roce 2005 a v následujícím roce se již vrhla do víru velkých evropských festivalů, k čemuž jí dopomohl i skvělý debut Feed My Soul. Tomu předcházelo vydání singlu Crawl, díky kterému byli přirovnáváni ke slavnějším kolegům v čele s Audioslave, Guns N' Roses nebo třeba Alice in Chains.

Stahující se mraky nad Edenem daly tušit, že typický pařák charakteristický pro několik posledních dní si vybírá svou daň. S odchodem předskokanů se strhl liják, před nímž většina lidí vzala krovky z placu před pódiem a prchala na tribuny, případně do útrob stadionu. Kdo vydržel, halil se do pláštěnek, maidenovských vlajek, jež bylo možné spolu s dalším sortimentem zakoupit jak před stadionem, tak i v jeho nitru, a všeho, co měl po ruce. Platné to sice moc nebylo, nicméně na náladě natěšeného publika to nikterak neubralo. Naopak. Někteří se v živlu přímo vyžívali a nadšeně ze sebe shazovali promáčené svršky. Po ustání deště se technici chopili náčiní v podobě košťat a jali se odklízet pódium plné louží, což odsunulo začátek příchodu hlavní hvězdy večera.

Peklo pod vodou, úchvatná scéna a Eddie v několika variacích

Fanoušci se dočkali deset minut po osmé. Za zvuků intra Doctor Doctor od britských UFO (1974) a se scenérií globálního oteplování, promítanou na obřích obrazovkách, vběhli Maideni na pódium a s úvodní skladbou Moonchild začali svou zhruba dvouhodinovou světelnou show.
Hned od úvodu tito ostřílení profíci předváděli, co před začátkem turné sliboval frontman Dickinson, tedy že díky moderní technologii vylepší původní produkci Maiden England z roku 1988. Do koncertu šli s ohromným nasazením a i přes svůj věk předváděli fenomenální show plnou pyrotechniky a světlených efektů.

Dickinsonův ječák při Can I Play with Madness chvílemi připomínal skutečné šílenství, při skladbě Prisoner zas zpěvák předvedl svou fyzickou kondičku a mezi výskoky hecoval nadšené publikum výkřiky „Scream for me, Prague!“ Při 2 Minutes To Midnight se ve sbor proměnil snad celý Eden a blesky křižující oblohu nad ním nádherně dokreslovaly celou scenérii. Za zvuků Afraid To Shoot Strangers se z nebe začaly snášet další dešťové kapky, což jen podtrhlo epičnost celé skladby. Následovaly hity jako Trooper, při kterém zpěvák běhal po pódiu a mával nad hlavou britskou zástavou, či Number Of The Beast, kdy si fanoušci mohli z plných plic zařvat, že je to číslo Six six, six!, a jež jako kulisu doplňovali k peklu patřící okřídlení démoni a šlehající plameny. Po této náloži ještě fanoušky čekal bonus v podobě sedmiminutového Phantom Of The Opera z debutového alba Iron Maiden.

Při skladbě Run To The Hills, jež patřila k jednomu z vrcholů koncertu, přišel na scénu dokonce několikametrový Eddie - tedy maskot, který ke kapele neodmyslitelně patří a bez nějž by snad ani Maideni nebyli Maideny - převlečený za generála Custera a mávající šavlí, jíž bral symbolicky pod krkem zmoklé muzikanty. Na scénu se pak vrátil znovu, tentokráte v podobizně stejnojmeného alba, aby nám ukázal, jak to bylo se Seventh Son of a Seventh Son. Druhým vrcholem na konci koncertu pak byla „hymna“ Fear Of The Dark, již doplňoval chorál fanoušků, při kterém běhal mráz po zádech, a jako tečku před přídavkem pak hudebníci vypálili skladbu Iron Maiden. Samotný přídavek pak navodily záběry a prostřihy nacisty okupované Evropy a kapela se vrátila přidat nášup v podobě skladeb Aces High, Evil Than Man Do a Running Free.

Svým fanouškům tak nabídla především písně z úspěšného alba Seventh Son of A Seventh Son a vylepšenou produkci následného turné Maiden England z konce osmdesátých let. Ti na oplátku za svou věrnost dostali sérii skladeb, které vznikaly v době, kdy kapela psala historii rocku. To, že ovlivnila několik generací, bylo ostatně vidět i na osazenstvu celého stadionu. Výtečnou, až divadelní show, již podtrhly samotné výkony celé kapely a kterou napřeválcovalo ani nepříznivé počasí, pak trochu kazilo nepříliš dobré ozvučení, s nímž mistr zvuku bojoval víceméně po celou dobu. Samotní Maideni pak v Praze jasně ukázali, proč jsou živou legendou a že tahle „Železná panna“ ještě rozhodně nepatří do starého železa.

IRON MAIDEN

Zdá se to až neuvěřitelné, ale tahle britská legenda působí na hudební scéně už přes tři desítky let. Kapelu založil v roce 1975 baskytarista Steve Harris, jenž je zároveň jediným stálým členem, dále je služebně nejstarším členem kytarista Dave Murray. Své nejdelší období skupina odehrála se dvěma kytaristy. Od roku 1999, kdy se vrátil Adrian Smith, pak ve skupině působí tři − Murray, Smith a Janick Gers, který Smithe po jeho odchodu nahradil. Největšího úspěchu dosáhla skupina se zpěvákem Brucem Dickinsonem, který se načas věnoval své solové dráze, aby se posléze ke kapele vrátil. Na tomto postu ho na pár let vystřídali Paul Di'Anno (dvě alba) a Blaze Bayley (taktéž dvě alba), šestici pak doplňuje bubeník Nicko McBrain. Během své kariéry prodali již bezmála 90 milionů alb, odehráli přes 2 tisíce živých vystoupení po celém světě a získali nespočet ocenění. Na svém kontě mají úctyhodných 15 studiových alb a řadí se mezi jednu z nejvlivnějšch a nejzásadnějších metalových kapel všech dob.

Setlist: Moonchild, Can I Play With Madness, The Prisoner, 2 Minutes To Midnight, Afraid To Shoot Strangers, The Trooper, The Number Of The Beast, Phantom Of The Opera, Run To The Hills, Wasted Years, Seventh Son Of A Seventh Son, The Clairvoyant, Fear Of The Dark, Iron Maiden/Aces High, Evil Than Man Do, Running Free. Kdy a kde: 29. 7., Synot Tip Arena, Praha.

Reportáž Terezy Radvákové (zdroj: ČT24)
Vydáno pod