Národní památkový ústav spolu s dalšími institucemi a svými krajskými pobočkami zahájil zhruba půlroční mediální kampaň, jež by měla podpořit kladnou roli, kterou památkové ústavy věnují umisťování současné kvalitní moderní architektury do historické zástavby většiny našich měst. Chce připomínat nejen zajímavé a dobře hodnocené realizace, ale také nekvalitní a upadlé stavby, které se v řadě našich měst objevují v hojné míře. Chce napomoci laikům zdůvodněním svého postoje či jednoduchým odborným komentářem. My jsme pro dnešní zahájení této určitě inspirující série zvolili příklady z Liberce, města, které značně zachované, přinášejíc příklady kvalitní architektury konce devatenáctého a první poloviny dvacátého století, trpí developerskou agresí přímo ukázkově. Cyklus, který nese pojmenování Současná architektura a historické město, začíná rozhovorem s Mgr. Jiřím Křížkem, pracovníkem Národního památkového ústavu v Liberci.
Nové ve starém - Liberec
Není to tak dávno, kdy se celá řada odborníků ale i laických občanů nejrůznějším způsobem, v novinových článcích, rozhlasových i televizních vystoupeních i podpisem řady petičních listů, snažila zabránit zbourání znalci velmi ceněného obchodního domu Ještěd architektů Miroslava Masáka a Karla Hubáčka. Tento tlak nebyl úspěšný a atypická stavba byla zbourána, aby udělala místo novému nákupnímu centru Forum. Proč vlastně byl odborníky původní obchodní dům Ještěd tak oceňován a jak se na tuto kauzu v posledních letech dívali občané Liberce či možná lépe řečeno Liberecka?
Obchodní středisko Ještěd (později Obchodní dům K-mart, poté OD Tesco) byl výjimečným příkladem strukturalistické architektury v tehdejším Československu, která dokázala reagovat na nejaktuálnější vývoj světové architektury (Velká Británie, Holandsko aj.). Objekt byl zároveň experimentální stavbou, na které se zkoušely a vyvíjely nové stavební materiály a konstrukce, např. později hojně rozšířené skleněné kopility. Snaha po památkové ochraně domu byla přímo vyvolána „poplachem“ z příprav na jeho demolici.
Řada, resp. drtivá většina kvalitní architektury z 60.-80. let, které je v ČR pomálu, je dosud bohužel bez památkové ochrany, protože se jí téměř nikdo z tohoto hlediska nevěnuje. Bohužel chybí systematická cílená aktivita, která by vedla k záchraně tohoto architektonického dědictví, tak jak se to podařilo např. v Anglii nebo Německu.
Jak hodnotíte architekturu nové budovy či možná budov, které na tomto místě vznikly?
Autorem nákupního centra je architekt Radim Kousal, úspěšný žák architektů Masáka a Hubáčka, který má za sebou řadu vydařených projektů, např. Krajské vědecké knihovny v Liberci. Bohužel v případě OD Tesca bylo jednoznačné zadání – 100% využití stavební parcely v půdoryse i ve výšce zástavby, to nemohlo dopadnout dobře, především z urbanistického hlediska. Arch. Kousal se snažil obrovskou hmotu „hangáru“ rozčlenit do více hmot, vytvořit na fasádách iluzi souboru několika domů, dokonce jeden starší dům z konce 19. století byl zachován a „pohlcen“ do novostavby – výsledek je ale velmi tísnivý a rozpačitý.
Uvažovaná stavba podobného typu měla vzniknout poblíž liberecké památné radnice. Jak to s ní vypadá ?
V bezprostřední blízkosti mezi radnicí a zámkem vzniklo v letech 2006 a 2008 další nákupní centrum Plaza, které považuji za ještě větší průšvih než OD Tesco. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od OD Ještěd se jedná o území památkové zóny, od začátku jsem byl přítomný za NPÚ schvalování té novostavby, kterou jsem z mnoha důvodů odmítal.
Po půl roce právních tahanic se mi podařilo i přes odpor tehdejšího magistrátu a kraje přinutit přes ministerstvo kultury krajský úřad k prošetření stavebního povolení – ve výsledku se ztratila dokumentace, prošetření skončilo a stavba se v poklidu dokončila. Velká část města je na dlouhou dobu ztracena pro smysluplnější využití, Plaza je i po dvou letech po dokončení poloprázdná.
Které další stavby podle Vás zasáhly brutálně do charakteristické zástavby libereckého centra?
Zlom nastal někdy kolem roku 1995, v 1. polovině 90. let se město začalo dávat pomalu dohromady a vypadalo to nadějně. První výrazně předimenzovaná stavba byl postmodernistický Palác Syner od arch. Suchomela, následovalo sídlo okresního a krajského soudu – ohromná hmota monotónně obložená leštěnou žulou. Vše vyvrcholilo v roce 2008, kdy poslední ohromný projekt nákupního centra Arkády skončil obrovským kráterem v centru města, podobně jako zdemolované území po Textilaně.
Nutno poznamenat, že brutální zásahy do struktury města se konaly už v meziválečném období, např. v souvislosti s výstavbou obchodního domu Dunaj od arch. Foehra. Centrum Liberce je za posledních 150 let architektonicky dvakrát až třikrát převrstvené, takže charakter zástavby je těžko uchopitelný.
Které z nich je možno tolerovat, které jsou nepřijatelné a z jakých důvodů?
V Liberci vznikla i řada povedených staveb i staveb, které alespoň neparazitují a nerozbíjejí strukturu města. Kritérium přijatelnosti pro mě spočívá v posouzení, co stavba přináší a co naopak bere veřejnému prostoru a životu města. Stavby jako Plaza vznikly např. za cenu změny územního plánu, aby se redukovala plocha budoucího městského parku, což je zločin, obzvláště v Liberci, který nemá centrální městský park. Dále je to měřítko a hustota zástavby – pokud novostavba o x podlaží převýší stávající zástavbu, vnáší do centra nový „nelidský“ rozměr, což v případě centra Liberce vyvolává stísněnost fyzickou i psychickou.
Zajímavým příkladem moderní současné a navíc přitažlivé (doslova) budovy je novostavba Krajské vědecké knihovny v Liberci. Čím je tato stavba pro občany Liberce a v čem vidíte její kvality?
Tato budova „usmíření“ má velmi pozitivní náboj a dokonale slouží kultuře, což je dáno nejen stavbou, ale i lidmi, kteří v ní pracují. Půjčováním knížek počínaje přes koncerty, výstavy, autorská čtení atd. atd., nebo si tu můžete jen tak sednout na kávu a relaxovat. Nelze opomenout i sakrální a symbolický rozměr židovské modlitebny, která je v novostavbě obsažena. Stavba zrovna slaví 10 let od dokončení a je toho hodně, co městu za tu dobu dala – hlavně otevřenost a svobodu, byť to zní jak fráze - chce si to sem zajít na nějakou akci a přímo to zažít. Je to jedna z nadějí, že se Liberec vzpamatuje z dlouhé kocoviny.
- Liberec / obchodní centrum Delta zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210233.jpg
- Liberec / centrum Plaza zdroj: JoVo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2103/210232.jpg
- Krajská vědecká knihovna Liberec zdroj: Krajská vědecká knihovna Liberec http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2109/210875.jpg