Provokovat uměním je stále těžší

Varšava - Sto čtyřicet nejvýznamnějších ukázek britské a polské avantgardy, díla, která v devadesátých letech vyvolala skandály a rozbouřené diskuse, připomíná rozsáhlá retrospektiva ve Varšavském centru současného umění. Expozice klade aktuální otázku, co z těchto provokativních instalací zůstalo po dvaceti letech. Diváci tak mohou znovu vidět např. rozpůlenou ovci Damiena Hirsta nebo Zvířecí pyramidu Katarzyny Kozyrové, která svého času vyvolala stejné rozporuplné reakce jako Hirstovo dílo.

Zdroj: Varšavské centrum současného umění

„Byl to nový otevřený prostor, v každé zemi kvalitativně jiný, ale podobný tou neznámostí. Každý z umělců v něm musel znovu definovat své místo,“ přiblížil dobu vzniku provokativních objektů kurátor výstavy Marek Goździewski.

Katarzyna Kozyrová sestavila svoji zvířecí pyramidu v roce 1993. Použila živá zvířata, jejichž porážku zachytila na videu. Instalace, kritizující strojovou konzumaci zvířat, v Polsku narazila. Po veřejných protestech následovaly zákazy i hrozby soudním stíháním. Kozyrová stála za svým. „Umělec taky žije ve společnosti a vyjadřuje se k ní vizuálním způsobem, protože tak je mu dáno mluvit,“ upozorňuje polská umělkyně.

Dílo Katarzyny Kozyrové
Dílo Katarzyny Kozyrové

Autoři děl tvrdí, že velké umělecké souboje před dvaceti lety měly smysl. Otevřely totiž prostor, do kterého nyní vstupují další umělci. Podle nich umění definitivně přestalo hladit, svérázně otevíralo témata života a smrti, sexu, násilí, etiky i politiky. Mnozí sklouzli k laciné exhibici. Jiní dokázali vyslovit podstatnější věci a vytvořit svébytný jazyk.

Varšavská výstava představuje i nejmladší polské a britské umělce. Na ikony devadesátých let se teď snaží navázat. Mají to ale těžší. Podle Katarzyny Kozyrové i dalších mimořádně svobodný prostor počátku devadesátých let zválcovaly peníze a spotřební trh.