Experiment a purismus. Moravská galerie vystavuje Funkeho

Brno – Retrospektivní výstavu průkopníka moderní fotografie Jaromíra Funkeho připravila Moravská galerie v Brně. Díla, která reflektují meziválečný rozmach modernismu a avantgardy, pochází z depozitáře galerie, fotografie zapůjčilo i Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze nebo soukromí sběratelé. Výstava Jaromír Funke - mezi konstrukcí a emocí bude v Moravské galerii v Brně k vidění do 19. ledna 2014.

Jaromír Funke byl klíčovou osobností moderní fotografie. Často fotografoval moderní architekturu, roku 1922 se vydal na cestu k abstrakci, která vyústila ve vlastní směr, který nazval „fotogenismus“. Reagoval na kubismus, do fotografické tvorby jako jeden z prvních zapojil také iracionální tendence směrů, jakými jsou poetismus a surrealismus. Výstava je rozčleněna do řady oddílů, které dokumentují postupný vývoj a všechna tvůrčí období jednoho z průkopníků moderní fotografie.

Ze slavných cyklů výstava prezentuje například Abstraktní foto, Sklo a odraz, Novou architekturu a sérii snímků Fotografie vidí povrch. Závěr Funkeho díla patřil cyklům Pralesy, Podkarpatská Rus, Louny, Pražské kostely a dalším místopisným dílům, taktéž zastoupeným ve výstavních síních Místodržitelského paláce. Celkem výstavu tvoří 158 fotografií.

Zůstal čistým fotografem

„Jeho dílo je poměrně komplikované, člení se do mnoha period. Nerozvíjel přitom jen jednu linii, paralelně tvořil ve více okruzích, které se mnohdy prolínaly. V jeho době to bylo něco výjimečného,“ uvedl kurátor expozice Antonín Dufek. Funke patřil mezi bytostné novátory; mimo jiné zavedl diagonální kompozici nebo začal fotit v cyklech. Odmítal koláže a fotomontáže, naplno však využíval toho, co nabízí hra se světly nebo odrazy ve skle.

„Funkeho experimentální tvorba začíná zátišími, ve kterých postupně roste úloha nasvícení a vrženého stínu. U Funkeho, jako u žádného jiného fotografa, je krásně vidět, jak ke svým abstrakcím dospěl. Na prvních fotografiích jsou ještě vidět nějaké předměty a jejich vržené stíny. Až postupně se předměty úplně vytrácejí a zbývá jenom stínohra,“ popsal Dufek.

V době mezi dvěma světovými válkami, v nově vzniklé Československé republice, ovlivňoval Funke fotografické dění nejen svým dílem, ale také rozsáhlou teoretickou, kritickou, organizátorskou, redaktorskou a zejména pedagogickou činností. „Tím, co jeho dílo sjednocuje, je jakýsi purismus. Vždycky zůstal čistým fotografem a využíval čistě fotografických prostředků, hledal specifiku fotografického vyjadřování,“ dodal kurátor.

Věhlas Sudkův nebo Drtikolův

Pro historii fotografie byl Funke zásadní postavou, přesto se mu nedostalo takového věhlasu, jako třeba Josefu Sudkovi nebo Františku Drtikolovi. Podle Dufka to není jen tím, že příliš nefotil akty, ani tím, že zemřel ve věku, kdy Sudek teprve začínal své zralé dílo. Hlavním důvodem je to, že Funke byl především průkopníkem, který vyšlapával nové cesty a hledal nová řešení.

  • Antonín Dufek: „V moderní fotografii je máloco, s čím by Funke nezačal, v čem by nebyl jeden z prvních. V historii fotografie mu patří daleko významnější místo než kterémukoliv jinému fotografovi od nás.“

Výstava těží z bohaté fotografické sbírky Moravské galerie, z fondů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze i dalších veřejných a privátních sbírek. Kromě fotografií najdou návštěvníci v Místodržitelském paláci také portréty Funkeho od jiných autorů, autorovy fotoaparáty a další předměty z pozůstalosti. Expozice potrvá do 19. ledna. Doprovází ji nová monografie o Funkeho díle.

Výstava se koná v Místodržitelském paláci Moravské galerie v Brně od 18. října 2013 do 19. ledna 2014. Otevírací doba středa–neděle 10:00 – 18:00, čtvrtek 10:00 – 19:00, pondělí a úterý je zavřeno. Další informace hledejte na stránkách galerie.