Jaký byl předvečer dne CH? České století sepisuje Chartu 77

Praha - Silvestr 1976. Václav a Olga Havlovi spolu se spisovatelem Pavlem Kohoutem probírají poslední detaily před tím, než se text Charty 77 dostane na veřejnost. Okamžiky, předcházející odpovědi intelektuální opozice na normalizační režim, se 21. října 2013 odehrály podruhé. V režii Roberta Sedláčka, který silvestrovskou scénu natáčel pro cyklus ČT České století.

Režim už zřejmě silvestroval - brzy měl dostat kocovinu. Nový rok jsme vítali u nás doma. Havlovi přispěli bramborovým salátem, Marta Kubišová pečením. (…) Úderem zvonů z Víta se počínal čas Charty. K ránu jsme tančili. Poslední tango na Hradčanech. Tak na předvečer zveřejnění Charty 77 vzpomíná Pavel Kohout ve svém románu Kde je zakopán pes. To on prý ten večer vymyslel i název dokumentu, který dal jméno také iniciativě. Významným podnětem k jejímu vzniku bylo uvěznění členů undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. I o procesu s nimi Robert Sedláček natáčel.

„Velké napětí, ale také velký optimismus. Nikdo si nepřipouští, co to spustí za události,“ popisuje atmosféru scény ze silvestra 1976 herečka Tereza Hofová, představitelka Olgy Havlové ve filmovém cyklu České století. Hrát Havlovu manželku a pozdější první dámu je pro ni náročné. „Je to pro mě čest, její odkaz je v současné době pro český národ velmi důležitý. Svou osobnost, svůj charakter si nenechala převálcovat ničím, nepodléhala žádným obecným kompromisům,“ upozorňuje Hofová, že její postava není věrnou replikou Olgy Havlové, zachycuje spíš určitý princip. „Princip hrdosti, upřímnosti a toho, že člověk je tím, kým je, nehledě na to, v jakých životních situacích se vyskytuje,“ dodává. 

Václava Havla ztvární Marek Daniel, Pavla Kohouta David Matásek. I on se brání tomu, aby „jeho“ Kohout byl brán jako kopie. „To, že se ten příběh stal, je jedna věc, ale my ho vyprávíme, je to na nás,“ zdůrazňuje. „Musíte upozadit své ego, míra nadsázky musí být dietní,“ prozradil, čeho se snaží při hraní vyvarovat. Za postavu Pavla Kohouta je ale rád. „Když někdo udělá takový životní looping, je to zajímavější než solitéři, kteří jsou zabetonovaní ve svých pozicích,“ poukazuje na Kohoutův obrat od autora budovatelských básní v 50. letech k exilovému spisovateli.

Byt Pavla Kohouta na Hradčanském náměstí, kde před nuceným exilem v roce 1978 bydlel, vybudovali filmaři podle dobových fotografií. „Nejtěžší bylo sehnat přesně ty věci, které tam byly - nábytek či knihy, které vycházely ve Svědectví,“ uvedl k natáčení filmový architekt a rekvizitář Lukáš Máslo. Hned vedle Kohoutova bytu vznikla přesná replika vinohradské garsonky básníka a chartisty Ivana Martina Jirouse, kde bude natáčení dílu o vzniku Charty 77 pokračovat.

Celý film s názvem Je to jen rokenrol odvysílá Česká televize na podzim 2014. První snímek z cyklu Českého století, autorského projektu o milnících historie naší země v letech 1918 až 1922, je ale na programu už 27. října. Připomene okolnosti vzniku samostatného Československa.