Praha a Opava světlem tvořené, dnem i nocí

Praha/Opava - Neobvyklou procházku hlavním městem umožňuje publikace fotografa Jiřího Všetečky, v níž představuje osobní vzpomínky, postřehy a příběhy. Kniha fotografa Jana Pohribného zase její čtenáře zavádí do ulic a zákoutí Opavy. Oba autoři „své“ město zachycují v široké škále světlených odstínů. 

Všetečka je známý knihou fotografií Pražský chodec, v níž se inspiroval stejnojmennou surrealistickou procházkou Vítězslava Nezvala. I jeho nová publikace názvem odkazuje k literatuře, konkrétně ke sbírce Jaroslava Seiferta - jmenuje se Praha světlem tvořená. Všetečkovým nejoblíbenějším pražským místem je Kampa, kde se mimo jiné učil fotografické trpělivosti a načasování od Josefa Sudka. „Tady jsem kdysi dávno začal fotografovat výjimečné okamžiky v Praze, tady můžete dělat rána i večery, zvláštní atmosféru, která se vám nikdy neopakuje,“ vysvětluje, čím ho Kampa tak uchvátila.

Na správnou fotku je prý ochoten čekat i několik hodin. Používá klasický film, s digitálem začínat nechce, obává se, že by s ním takové snímky jako na film nepořídil. Na něj zachytil i Prahu, která už dávno zmizela. Co zůstane po něm, v tom už má jasno. „Myslím, že každý fotograf má mít několik fotografií, které ho přežijí. Když jsou to dvě tři čtyři, tak je to dobře, já mám jednu, kterou mám rád - portrét Magdy Vášáryové,“ prozradil. Jako šestnáctiletou studentku ji Všetečka vyfotil v mrazu na nábřeží Dunaje v Bratislavě. Když fotku později viděl František Vláčil, použil ji jako propagační snímek k Marketě Lazarové.

Druhý z autorů - Jan Pohribný - zná Prahu také dobře, je rodilý Pražák. Jeho publikace ale zachycuje Opavu, kde je také skoro doma. Kvůli knize si ji ale musel několikrát projít znovu, nejtěžší prý bylo zachytit město z ptačí perspektivy. „Hlavně jsem dával na svůj cit, což by mohl být zajímavý a netradiční pohled. A samozřejmě jsem se řídil světlem, které je pro fotografii základní, esenciální,“ popisuje svůj „lov“. Kniha Opava dnem i nocí začíná svítáním a končí večerem. Pohribný se jejím vydáním symbolicky s městem loučí - po patnácti letech odchází z Institutu tvůrčí fotografie, kde působil jako pedagog.