Animální kouzlo: Francie připomíná tanec Rudolfa Nurejeva

Moulins - Život i kariéra jednoho z nejskvělejších baletních mistrů dvacátého století Rudolfa Nurejeva jsou nyní rozprostřeny ve francouzském městě Moulins. Stálou výstavu připravilo ke dvaceti letům od smrti ruské hvězdy Národní muzeum scénických kostýmů (CNCS).

Unikátní muzeum a hlavní francouzské centrum památkové péče v oblasti múzických umění otevřelo stálé výstavní prostory věnované Rudolfu Nurejevovi, který patří největší mistrům baletu 20. století. Rudolf Nureyev Collection připomíná legendu, která proměnila mužské role v baletu a otevřela bránu klasiky modernímu tanci.

Vrcholný představitel baletního umění šedesátých a sedmdesátých let minulého století vytvořil přes sto rolí, v nichž uchvacoval publikum nejen perfektní technikou, ale také osobním animálním kouzlem, které z něho vyzařovalo. Byl dokonalým interpretem jak klasických baletů 19. století, tak i moderních děl.

Kostýmy vystavené v Moulins upomínají na jeho nejslavnější role v Louskáčkovi, Labutím jezeře, Bajadéře nebo Giselle. „Je těžké vystavovat kostýmy na nehybných manekýnech, když byly navržené na pohyb na scéně. Návštěvníci musí použít svoji představivost,“ říká ředitelka muzea CNCS Delphine Pinasová.

Osobnímu životu se věnuje druhá část výstavy. Scénograf Ezio Frigerio a designér Guiliano Spinelli vytvořili atmosféru Nurejevova pařížského bytu, kde nechybí ani oblíbený gauč. „Sedávali jsme na něm po večeři, když už ostatní spali, a pracovali jsme do jedné, do čtyř a do pěti ráno,“ vzpomíná ředitel Národní opery v Bordeaux Thierry Fouquet.

Rudolf Nurejev se narodil na ruské Sibiři a po absolvování renomované baletní školy v Leningradě v roce 1958 byl v tamním Kirovově divadle opery a baletu okamžitě angažován jako sólista. V létě 1961 se během turné ve Francii rozhodl, že se domů už nevrátí.

Svým uměním pak okouzloval milovníky baletu v Evropě, v Severní Americe a Austrálii a jako oblíbený partner britské primabaleríny Margot Fonteynové se stal hvězdou Královského baletu v Londýně. V roce 1982 získal rakouské státní občanství a o rok později se stal šéfem baletu pařížské opery; tuto funkci zastával šest let. Zemřel v nedožitých 55 letech roku 1993 na prestižní pařížské klinice na AIDS.

Podívejte se na stránky expozice Rudolf Nureyev Collection.