Reportáž na polský způsob je trochu jiné kafe

Praha/Varšava - Žurnalistika, nebo literatura? Na jejich hranici se pohybuje polská škola reportáže, kterou v Polském institutu v Praze přiblížili dva reportéři. Texty Mariusze Szczygiela, který je známým čechomilem, tuzemští čtenáři dobře znají. Jeho kolega Wojciech Tochman se v českém překladu představuje poprvé.

Oba působí jako lektoři v Institutu reportáže ve Varšavě. Polská škola reportáže má u našich sousedů dlouholetou tradici, k níž přispěl zejména reportér, novinář a publicista Ryszard Kapuściński (1932-2007). „Naučil nás být zvědaví na svět a dívat se na lidi, kteří jsou na druhé straně Země, jako by byli našimi sousedy,“ vysvětluje Kapuścińského přínos Tochman. „A oni vlastně našimi sousedy jsou, stačí sednout na letadlo a jste tam za chvíli.“

Reportáž na polský způsob má být nečekaná, překvapivá a vybroušená. Hraje si s jazykem i formou - v míře, jakou český čtenář často nezná. „To, co se v Česku označuje za reportáž, je u nás obyčejný novinový článek. Pro nás je reportáž to, co u vás nazýváte literárně-umělecký text,“ srovnává Mariusz Szczygiel. Čeští čtenáři si ho oblíbili především díky jeho knize Gottland, od té doby mu u nás vyšly další čtyři tituly, naposledy Láska nebeská, fejetony inspirované literárními díly.

Na rozdíl od spisovatelů se ale reportéři musí držet faktů. „Ty nelze měnit, ty jsou svaté. Ale jak o skutečném světě píšeme, je v zásadě literatura,“ doplňuje Tochman. „Proto v Polsku pokračují spory, kde je ještě místo reportáže. Novináři se na nás dívají trochu se zdviženým obočím. Nevidí nás jako typické žurnalisty. A spisovatelé nás zase vnímají jako literární nedouky.“

Video Polská škola reportáže
video

Polská škola reportáže

Výběr z jeho reportáží vyšel v češtině pod názvem Pánbůh zaplať. Zabývá se v nich otázkami víry, lidského soucitu a krutosti. „Je o Polácích, kteří prožívají různé těžké věci v životě a v těchto těžkých momentech zápasí se svou vírou. Ale doufám, že je to kniha univerzálnější, že by se ty příběhy mohly stát skoro všude. Věřím, že tato vyprávění budou blízká i českému čtenáři,“ přeje si Tochman.

Čechům by rád přiblížil i polskou školu reportáže. „Dostáváme návrhy, abychom ji přenesli do Česka, možná se to příští rok podaří,“ odhaduje.