Grónské a sámské mýty ožívají v českých ilustracích

Praha - Svět inuitských a sámských mýtů i pohádek očima ilustrátorů Martina Velíška a Luboše Drtiny se otevírá na výstavě v prostorách galerie Českého centra Praha. Poté, co ilustrace putovaly po Skandinávii, dorazily poprvé i do Česka.

Luboš Drtina se soustředí hlavně na knižní obaly a plakáty. Jeho ilustrace najdeme třeba u Hrabala nebo v knize sámských pověstí O muži, který si koupil svědění. Jméno Martina Velíška je spjato především s filmy Fimfárum Jana Wericha a Fimfárum 2. Není divu, za oba získal Českého lva.

Spojení Velíšek-Drtina a severská mytologie není sice úplně standardní. A právě proto nabízí zcela nový pohled na staré příběhy. „Vůbec mi nepřipadá špatné, když se toho chopí nějaký současník namísto toho, aby se neustále opakovala tradiční vyobrazení těch mýtů,“ říká Jiří Starý z Ústavu germánských studií Filozofické fakulty UK.

Příběhy vznikaly nejspíš během dlouhých polárních nocí. Popisují vznik světa, ale i každodenní život jako lov tuleňů. V českých bájích se sice tuleni neloví, tematicky ale tak vzdálené nejsou. Liší se zpracováním. „České mýty a legendy byly zaznamenávány lidmi, kteří měli církevní křesťanské vzdělání, což pro ty severské tak úplně neplatí,“ vysvětluje Starý.

Ilustrace Martina Velíška a Luboše Drtiny projely Grónsko, Dánsko, Norsko a třeba i Faerské ostrovy. V Praze bude severská nálada panovat až do 6. prosince. Pak ji vystřídá přehlídka současného bulharského umění.