Rekord: Zrzavého Ležící hoch prodán za téměř 18 milionů

Londýn - Obraz Jana Zrzavého Ležící hoch se v londýnské aukční síni Sotheby's prodal v přepočtu za 17,7 milionu korun, což z něj dělá nejdražší malířův obraz prodaný v dražbě. Podle serveru Artplus skutečná cena, kterou kupec zaplatí, bude ovšem kvůli poplatkům ještě vyšší. Odborníci před aukcí odhadovali cenu plátna na 200 tisíc až 250 tisíc liber, tedy zhruba 6,5 až osm milionů korun. Zrzavého obraz z roku 1912 označují za autorovo nejdůležitější dílo raného období.

Za 110 500 liber (tedy zhruba 3,6 milionu korun včetně provize) se podle webu Sotheby's prodal také obraz Emila Filly Pohled na Gruž. Jeho cena však nedosáhla předaukčního odhadu, který činil 120 tisíc až 180 tisíc liber.

Hornatá krajina

V posledních letech se v ČR na aukcích prodaly dvě stovky Zrzavého obrazů, kreseb a grafiky. Pokud se započítají i aukční přirážky, zaplatili za ně sběratelé přes 50 milionů korun. Cenový rekord zatím držel obraz Hornatá krajina, který Zrzavý namaloval také v roce 1912. V roce 2009 za něj kupec zaplatil 10,5 milionu, i s aukční přirážkou 12,4 milionu korun. Letos na jaře se za 8,5 milionu (deset milionů s přirážkou) korun prodal obraz Benátky I. z roku 1928.

Jan Zrzavý (1890 až 1977) byl český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf, významná postava českého výtvarného umění, hlavní představitel avantgardy. Narodil se v roce 1890 v Okrouhlici u Havlíčkova (tehdy Německého) Brodu jako šesté dítě řídícího místní jednotřídky. Praktický otec mu dovolil podat přihlášku na uměleckoprůmyslovou školu až poté, co jeho talentovaný syn onemocněl a lékaři věštili, že se nedožije vyššího věku.

Ke studiu však Zrzavého přijali až se zpožděním a už po dvou letech byl pro svou nepřizpůsobivost vyloučen. Inspiraci nadále hledal sám, zejména v obrazech velkých mistrů. Originálně vstřebal díla italské renesance, symbolismu, secese, expresionismu i kubismu. Důležité bylo i jeho přátelství s malířem Bohumilem Kubištou, které jej v tvůrčích začátcích velmi obohatilo.

Zpočátku Jan Zrzavý vystavoval společně s volným uměleckým sdružením Sursum, po roce 1912 byl přijat za člena SVU Mánes. O pět let později z něj vystoupil a společně s Josefem Čapkem, Václavem Špálou, Rudolfem Kremličkou a dalšími zformoval skupinu Tvrdošíjní. Již v této době se v Zrzavého díle objevovala témata, ke kterým se měl celý svůj život vracet: biblické výjevy, osudové ženy (více o obrazu Kleopatra II zde) i snové, záhadné krajiny.

Dekadentní a formalistické

Jeho první velká výstava v Topičově salonu v roce 1918 měla velký ohlas a ve 20. letech začala být Zrzavému Praha malá. Toužil se zapojit mezi přední moderní umělce a odjel do Francie. V zahraničí se mu sice nikdy nepodařilo prorazit, především v Bretani a Itálii však našel zásadní podněty pro svoji další tvorbu, hlavně pro krajinomalby.

V téže době začaly v Čechách vycházet jím ilustrované knihy. Uznání se dočkal zejména za Máchův Máj a Erbenovu Kytici. Od 30. let navrhoval Zrzavý i scény a jevištní dekorace pro divadlo, obzvlášť zdařilé prý byly jeho antické výjevy.

Koncem 40. let vyučoval Zrzavý krátce malbu na Palackého univerzitě v Olomouci, nastupující komunistický režim však jeho dílo jako „dekadentní“ a „formalistické“ brzy zavrhl. Na začátku 50. let směl Zrzavý vystavovat pouze své ilustrace a teprve postupem času byl rehabilitován. V roce 1965 získal titul národního umělce.

Osud mu přes chmurné předpovědi z mládí nakonec dopřál vysoký věk bezmála 87 let (zemřel v říjnu 1977 v Praze) a velmi plodný umělecký život. Svoji uměleckou pozůstalost, více než 100 obrazů a 1 500 kreseb, odkázal umělec Národní galerii.

Podívejte se na stránky aukční síně.