Oldboy po hollywoodsku - medvědí služba Chan-wook Parkovi

Temný stín z ušpiněné minulosti ho připravil o dvacet let života. A pak ho do něj opět vrátil, aby se jediným smyslem jeho dalšího drsného bytí stala pomsta. Nejprve japonský komiks, posléze jihokorejský thriller a nyní naředěný americký remake.

V roce 2003 natočil režisér, scenárista, producent (a také bývalý filmový kritik) Chan-wook Park, jenž je jedním z těch, kteří kromě u nás provařeného Kim Ki-duka formují tvář současné jihokorejské kinematografie, mysteriózní thriller Old Boy. Poté, co téhle temné seanci s překvapivou pointou pomohl Quentin Tarantino k ocenění na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, se do hry zapojil další obdivovatel a vyznavač Chan-wook Parkova lehce bizarního stylu Spike Lee. A natočil svoji verzi Oldboye, jenž je důkazem toho, jak nesnadné, ale hlavně smysl postrádající je převádět kultovní korejskou pecku do hollywoodské dikce. Tato jí totiž může sebrat specifickou atmosféru a drive a přetavit ji do prefabrikovaného formátu standardního thrilleru, z něhož se mysteriózní aura již poněkud vytrácí. A právě tohle se stalo.

Tak se na scéně opět ocitá muž, který, aniž ví proč (?), se tentokrát na dvacet let stane osamělým vězněm uzavřeného pokoje. A to je tak brutální útok na budku, že v případě, pokud se odsud ještě někdy vůbec dostane (a to si piště, že dostane!), z něj učiní smrtelně nebezpečnou a neřízenou střelu, která ve jménu stravující pomsty bude kladivem kosit cokoli a kohokoli, kdo se jí postaví do cesty. Obzvlášť když si připomene, jak mu dny izolace zpestřovaly televizní relace, informující o tom, kterak brutálně znásilnil a zavraždil svoji ženu a že jeho dcera teď vyrůstá jako sirotek. Někdo musel tohle Joeovi Doucettovi udělat, někdo, kdo ho hodně nenáviděl a nikdy mu nedokázal odpustit, co kdysi (byť nevědomky) způsobil. A také někdo, kdo je puzen snad ještě silnější touhou po rafinované a hnusné pomstě než je ta, kterou zažívá zatím nic nechápající Joe.

Kvůli pomstě ho tenhle úchylný a posedlý démon nechává žít a jednoho dne vypustí znovu na iluzorní svobodu, kde na něj číhá pečlivě nastražená past. A tak Joe Doucett vyráží se zlobou v duši a kladivem v ruce do nerovného zápasu se stínem minulosti a jediná bytost, která je mu na téhle cestě drsné pomsty ochotná pomoci, je mladá žena Marie (téměř jediná kladná a čistá postava jeho pošpiněného světa), jež je ho schopná pochopit, přinutit, aby alespoň na chvíli odložil zakrvavené kladivo a obejmul ji. A v tom je právě ten kardinální a osudový problém…

Zkušený matador na filmovém place Spike Lee (Malcolm X) nijak neskrývá, že Chan-wook Park je jeho krevní skupina a jeho Old Boy kultovka, k níž ovšem přistupuje možná až s příliš velkým respektem a pokorou. Jenomže remake nemusí být (neměl by být!) jen mechanickým obtažením předchozího přes kopírák. A obdiv k předloze nevylučuje její vlastní autorské uchopení a rozvinutí. A tohle jakoby tu chybělo, a to nikoli proto, že by se nedostávalo kreativního potenciálu, ale možná proto, že to Spike Lee cítil jako nepatřičné. Z původního Old Boye tak ledacos ubral a nic zásadně nového nepřidal, což nastoluje relevantní otázku, proč do takového projektu vůbec šel, co jím chtěl sobě, nám a konec konců i Chan-wook Parkovi říci – a proč vůbec tenhle, sice slušně řemeslně odvedený, ale v zásadě vlažný remake vznikl?

A nic na této otázce nemění ani fakt, že rodák z L. A. Josh Brolin (Tahle země není pro starý) tu v titulní roli předvádí bravurní, masivní, sevřený a koncentrovaný výkon, podložený speciálním tréninkem pro věrohodné ztvárnění akčních scén. Je dostatečně temný, odhodlaný a všehoschopný a zároveň nějakým fatálním způsobem odsouzený k tomu, neuniknout vlastnímu utrpení. Je to silná, klíčová, netriviální a také nikoli příjemná figura, což na interpreta klade hodně náročné požadavky a každé zaváhání je tu nepříjemně viditelně. Řekl bych, že Josh Brolin se téhle role zhostil vrcholně profesionálně a má slušnou šanci dostat se vám pod kůži, což nemusí být vždycky dvakrát příjemné. Ostatně herecké výkony jsou zřejmě tím nejsilnějším, co Leeův Oldboy nabízí, což pregnantně potvrzují i klíčoví záporáci v podání brutálního poskoka Samuela L. Jacksona a ústředního stigmatizovaného hajzla a úchyla s jihoafrickým pasem, dosud neokoukaného Sharlta Copleyho.

Za pouhých třicet mega natočil Spike Lee něco, co dokazuje, že pouhá kopie ještě není plnohodnotný remake, a navzdory nízkému rozpočtu je i tak poměrně drahá, protože vcelku zbytečná. Vznikla tak méně osobitá a méně bizarní a ujetá, tedy vlažnější varianta originálu, určená především těm, kteří ho v kině nestihli. Poněkud se tak vytratily právě ty ingredience, které původní korejské verzi hodně slušely. Explicitní sex, neskrývaná brutalita a našlapaná akce jsou ingredience, s jejichž používáním se totiž jihokorejští režiséři, na rozdíl od Hollywoodu, moc útlocitně nemažou. Leeův revenge thriller je tak spíše standardní žárovka, která ke klíčové otázce, jež je kladena Joeovi Doucettovi, totiž proč ho pustili ven, připojuje pragmatický dotaz, proč, pro koho a k čemu ho vlastně znovu zavřeli do stejné „klece“?

„Už mě nikdy neuvidíš a musíš na mě zapomenout,“ píše ve finále vykostěný Joe zřejmě zamilované Marii. Na rozdíl od ní se nemůžu (a ani nechci) bránit pocitu, že je to tentokrát dobře!

OLDBOY. USA 2013, 104 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Spike Lee. Scénář: Garon Tsuchiya, Nobuaki Minegishi. Kamera: Sean Bobbit. Hudba: Roque Banos. Hrají: Josh Brolin (Joe Doucett), Samuel L. Jackson (Chaney), Elizabeth Olsenová (Marie), Sharlto Copley (Adrian Pryce), Lance Reddick (Daniel Newcombe). V kinech od 5. prosince 2013.