Hra o čas - Petr Nikl, jak ho známe a chceme

Pro znalce a obdivovatele Petra Nikla - i na jeho aktuální výstavě v Galerii hlavního města Prahy se nám ho dostává vrchovatě, přesně v očekávaných intencích. Čím však se tato velká prezentace liší, v čem lze spatřit posun v Niklových výstupech?

Petr Nikl o výstavě Hra o čas (zdroj: ČT24)

Předně je to po jeho gigantickém úspěchu s Hnízdy her v pražském Rudolfinu, tenkrát nabízejícím překvapenému a nadšenému publiku zcela nový způsob vnímání a možnost sebezapojení, výstava největší. Byť není označena jako retrospektiva (a tou skutečně není), lze být brána jako určité putování niklovským vnímáním, reflexí i druhy realizací. Liší se i velkolepostí prostorů, jejich využitím, pojetím velkých sálů, ve kterých je návštěvník doslova vtažen do typického hravého a vtipného děje. Zážitkem pro diváka jsou prokomponované prostory, odpovídající nabízeným tématům.

Můžeme navíc přijmout název celé velké výstavy - Hra o čas -, která pojímá a řadí některé části a prvky ve smyslu určité rekapitulace. Opět ovšem v lehce zakódovaném niklovském smyslu.

Ano, Petr Nikl již dávno stvořil svoji řeč, kterou očekáváme a které se nám i zde vrchovatě dostane. Vrátíme se, nejen v nových dílech, do jakéhosi jeho opět poetického curricula vitae, ve vtipně řešených „kabinetech“ vzdáme úctu jeho produktivnímu vztahu s matkou Libuší Niklovou, potěšíme se charakteristickým výtvarným ztvárněním a vizualizací jeho dětství, vychutnáme si v nových velkých formátech jeho analýzu přírodních a vesmírných procesů…

Výstavní segmenty jsou vzorně autorem popsány, vytvářejí tím sdělnou a pestrou sérii témat, potvrzujících a znovubudujících Niklův svět, Niklovo vidění. Přestože byla celá řada děl vytvořena přímo pro tuto expozici, nevybočují z autorova poetického světa, jak jej v řadě prezentací již známe a jek jej, bohudíky, i v této rozkolísané době vlastně potřebujeme. Můžeme se těšit také na soubory grafických listů, projekce a rozevlátou, v Praze dnes určitě největší akrylovou velkoformátovou malbu ve spojovacím traktu – přes veškeré nebezpečí velké plochy přesto opět poetickou…

Nebyl by to Petr Nikl, aby se nestal živou součástí celého projektu. Bude do výstavy přicházet, svými vystoupeními díla patřičně dotvářet, chtělo by se dokonce říci korunovat. Vzniknou tak neopakovatelné vrcholy, zcela nepřenosné, na které se podle mne sám autor těší, neboť obohatí nejen instalaci a určitě i diváky, ale zejména sám sebe. Nebude přitom zcela sám, často přivede i zajímavé hosty.

Celý projekt doplňuje i stejnojmenná doprovodná kniha z nakladatelství Arbor vitae.

Pro nováčky připomeneme stručně slovníkové heslo:

Petr Nikl (* 1960) je jedním z nejvýraznějších českých výtvarných umělců. AVU absolvoval v roce 1987. Člen výtvarné skupiny Tvrdohlaví, intermediální umělec s klasickými kořeny, vyjadřuje se prostřednictvím tradičních výtvarných technik, autorských knih, interaktivních projektů, improvizačních akcí. Nositel Ceny Jindřicha Chalupeckého z roku 1995, laureát cen za nejkrásnější knihu a držitel Zlatého anděla v kategorii alternativní hudba z roku 2005. připravil expozici Zahrada fantazie a hudby pro český pavilon na EXPO v japonském Aichi. Kolektivní výstavy: Fundamenty, sedimenty (GHMP, Městská knihovna, Praha, 2011) nebo 80. léta (Wannieck Gallery, Brno, 2011). Samostatně vystavoval ve Wannieck Gallery (Já jsem tvůj zajíc, 2012) či v Alšově jihočeské galerii v Českých Budějovicích (Tváře z New Yorku, 2013).

PETR NIKL / HRA O ČAS. Kdy a kde: Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna, 2. patro, Mariánské nám. 1, Praha 1; otevírací doba: Út–Ne 10:00–18:00, výstava potrvá do 23. 3. 2014.

Vydáno pod