Bedřich Rozehnal, architekt, který změnil standard nemocničního prostředí

Bývalý URM (Útvar rozvoje města), přebudovaný na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy, pokračuje v příjemném prostředí Sálu architektů pražské Staroměstské radnice v prezentaci zajímavých expozic architektonicko-urbanistických. Tentokrát, ve spolupráci s Muzeem města Brna, představuje dílo obdivuhodného brněnského architekta Bedřicha Rozehnala, specializovaného zejména na stavbu nemocničních budov, prostor a areálů.

Zdroj: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy

Výjimečnost tvorby tohoto slavného funkcionalisty vynikne i v připomenutí zlomových okamžiků jeho tvůrčího i soukromého života. Ano, neboť jako jeden z nevelké řady českých architektů nezlomen ani nacistickou, ani pozdější komunistickou hydrou, neopustil elegantní a v jeho případě nečekaně zdařilou funkcionalistickou estetiku i v dobách zcela jinak orientovaných. Samozřejmě mu nahrála i časová komplikace (v tomto případě však výhoda) - časová náročnost, čili délka, u projektování a realizací velkých nemocničních komplexů.

Výstava připomíná, velmi originálním, u nás nepříliš často praktikovaným způsobem, kdy se s detaily projektů a staveb mohou návštěvníci seznámit detailním studiem z prezentačních zásuvek, všechna hlavní Rozehnalova díla i práce jeho spolupracovníků a následovníků. Všechny stavby mezitím zdobí zasloužená gloriola vybroušené estetické kvality a pozor, i souznění s potřebami složitého nemocničního prostoru. Výstava také zcela logicky připomíná psychologické působení pohodlného, světlého prostředí na psychický stav pacientů.

A tak zde spatříme nejen první, dodnes velmi chválenou stavbu Léčebného ústavu Domu útěchy z Brna z let 1931-1935, přes areály Okresních nemocnic v Novém Městě na Moravě a v Kyjově, které za velmi obtížných podmínek byly dokončeny v době po zákazu stavební činnosti v rámci tehdejšího protektorátu, po perlu světových parametrů – Fakultní dětskou nemocnici v Brně. Ta byla realizována v době výronu blbství a násilí počátkem let padesátých, kdy řada předních, dodnes uznávaných a oficiálně pokrokových tvůrců potřísnila své jméno socialistickým realismem. Rozehnal, navíc nečekaně vězněný komunisty v letech 1960–1962 za údajné honorářové nesrovnalosti, působil ve zralém věku na řadě vysokých pedagogických postů a dožil se plné lidské i profesní rehabilitace. Byl opravdovým vzorem a až anglosasky působící osobností, formující generace brněnských mladých architektů.

V úvodu jsem zmínil i další vystavené práce, jak přímých a vědomých Rozehnalových následovníků, tak autorů, spojených předmětem zájmu a hlavně realizací. Takže pozorný návštěvník se setká i se stavbami řady pražských nemocničních zařízení a se jmény slavných tvůrců, jakými byli Josef Havlíček, Vít Obrtel či Čermák a Paul.

Chtěl bych znovu připomenout, že v poslední době jsou výstavy v Sále architektů svěřovány týmům, které staví na způsobu prezentace a zajímavých a funkčních architektonických řešeních. Tato výstava, kterou jako celek kurátorovali Jindřich Chatrný, Martina Flekačová a Milan Kudyn, byla oblečena ateliérem A1-Architects (Lenka Křemenová, David Maštálka, Tereza Schneiderová).

Bedřich Rozehnal, Sál architektů, 4. patro Staroměstské radnice (možno použít funkční výtah), Staroměststké náměstí 1, Praha 1. Otevřeno denně, v pondělí 11:00 – 18:00, úterý – neděle 9:00 – 18:00. Vstup zdarma! Výstava potrvá do 30.3.2014.