Ukřížování Páně opět shlíží na Skalické

Skalice (Jižní Čechy) - Ukřižování Páně je jedním z nejvýznamnějších českých obrazů 1. poloviny 15. století. Je druhou největší deskovou malbou a zároveň ojedinělým dokladem tehdejšího vlivu rakouského umění. Jeho původ se váže k malé jihočeské obci Skalice u Soběslavi, kde obraz visel v místním kostele až do roku 1902.

Kdo a kde výjev namaloval, není známo. Začalo se dokonce pochybovat, zda obraz skutečně existuje. „Po obrazu jsem začala pátrat, protože se k němu pojí skalická legenda. Předává se z generace na generaci a třeba ani moje babička, které je šestaosmdesát, ho nepamatuje. Začalo se tady řešit, zda je obraz skutečný, nebo jde jen o pověst,“ vypráví Romana Novotná, která o obci sepsala publikaci. „V obecní kronice se nám podařilo najít malou zmínku, že obraz byl sejmut ze zdí našeho kostela Šimona a Judy a odvezen z důvodu restaurování do Soběslavi,“ dodala. Ze zdi kostela dílo sundal sám Vincenc Kramář. K restaurování však nedošlo a v roce 1928 byl obraz zapůjčen Národní galerii v Praze.

Ukřižování Páně (Skalice)
Zdroj: Skalice
Autor: Kateřina Krejčová

Po vleklých sporech přešel v roce 1965 na základě hospodářské smlouvy do vlastnictví Národní galerie. Dílo bylo po nějaký čas vystaveno na hradě Kost. Romana Novotná je autorem myšlenky vytvoření kopie, kterou podpořilo i obecní zastupitelstvo. „Myslíme si, že to patří k historii, kterou je nutné ctít a předávat ji dál potomstvu. Rám vytvořil Petr Nejezchléb z Rybovy Lhoty a plátno s reprodukcí od Ladislava Rižáka na něj natáhl. Pak jsme obraz do kostela za asistence soběslavského pana faráře společně instalovali,“ řekl starosta František Berka.

„Když se může něco udělat pro obec, hlavně do kostela, tak to člověk dělá rád a trošku si tím tam nahoře může pomoct,“ doplnil Petr Nejezchléb.

Obraz je malován temperou na lipovém dřevě potaženém plátnem a svými rozměry 182 x 134 cm se řadí mezi největší obrazy českého deskového malířství. Neznámý autor na něm zobrazil Spasitele se zavřenýma očima, zatímco starší české malířství předepisovalo vždy oči otevřené. V pravém rohu dole je zobrazena pětilistá růže v bílém poli, což je považováno za důkaz, že obraz vznikl na území jižních Čech ovládaném potomky rodu Vítkovců.

Skalická legenda:

Skalický zeman ve sklepě své tvrze shromáždil penězokazecké náčiní a pustil se ražení mincí. Dlouho unikal spravedlnosti, ale nakonec ho král nechal vsadit do žaláře. Muž se dal na cestu pokání a uprosil žalářníky, aby mu sehnali lipové dřevo a paletu barev. Nejedl, nepil a jen pracoval. Když nadešel den soudu, klesl na kolena před krále a podával mu svou práci: Ukřižování Páně. Král a všichni při pohledu na obraz užasli a zeman si tak promaloval milost.

Když se však vrátil na tvrz, v padělání peněz pokračoval. Král s vojskem vytáhl na tvrz a celou ji do základu vypálil. Zeman se ale zachránil. Tajnou chodbou se dostal do lesa Vršky, kde prý zakopal zlatý poklad, který se však (zatím) nenašel.