Skalákův mlýn je „Park kultůry a voddechu pro nepřizpůsobivé“

Meziříčko u Želetavy - Skalákův Mlýn na Vysočině proslul jako alternativní kulturní centrum, kde majitel Miroslav „Skalák“ Skalický pořádá hudební a poetické festivaly. Kromě toho má mlýn svébytného génia loci, který je otevřen každému, kdo se nechá okouzlit hromadami kuriózních předmětů. Portrét osobitého hospodáře točila Reportérka ČT Monika Le Fay.

Miroslav Skalický, zvaný Skalák, byl v rámci procesu s Chartou 77 nucen odejít do Rakouska. Po listopadu 1989 se vrátil domů, aby uskutečnil sen, na kterém začal pracovat už v sedmdesátých letech, totiž vytvořit alternativní kulturní prostor. Nakonec získal starý mlýn v Meziříčku u vysočinské Želetavy.

Bar postavený z bot

Někdy zde bydlí dva lidé, jindy desítky, v létě hudba přiláká i tisícovky návštěvníků. Přátelé mu sem vozí spoustu věcí a dárků, protože je známý tím, že nic nevyhodí a všechno recykluje. Rozlehlé prostory ukrývají třeba motory na lodě, televizní stůl, estébácké auto, součástky z letadla nebo bar postavený z bot, protože zrovna zdražovali cihly.

„Přijel sem člověk, který strašně sháněl nějakou transmisi. Tady to nemělo žádnou cenu, tak jsem měl radost, že se to někomu hodí. A třeba ve Znojmě je hrozně zajímavé soukromé muzeum, kde jsou stovky motorů. Ale petrolový motor, který jsem tady měl já, ten ještě neměli. Takže teď už je tam,“ vypráví Skalák.

Podívejte se na video:

Kvůli různým přístavbám nestále válčí se stavebním úřadem, který mu třeba zabránil postavit příbytky ve stromech. Naopak na garáž vyzrál: „Řekli mi, že tam nesmím parkovat s auty. Já jsem postavil něco jiného a říkám, že to nebude garáž, ale sklad. A co tam budete skladovat? Budu tam skladovat auta. Tak to bylo vyřízený.“

Kozy, antikvariát, kostel

Skalák u mlýna chová stádo koz, uvnitř má antikvariát a čajovnu a právě plánuje stavbu nového kostelíku, protože ten starý mu úřady zřejmě zbourají. V létě pak „Park kultůry a voddechu pro nepřizpůsobivé“ organizuje koncerty a další společenské akce.

„Vychází to z historické záležitosti baráků,“ vysvětluje host mlýna Jiří Kostúr, který spolu s Františkem Čuňasem Stárkem napsal knihu Baráky. Souostroví svobody, která pojednává o komunitním způsobu života undergroundu za totality (více zde): „Sloužilo to hlavně k tomu, abychom měli kde být, abychom popili, popovídali, ale také jako kulturní centrum.“ 

Skalákův mlýn můžete najít také na Facebooku.