Hořící keř vypálil všem rybník. Má 11 Lvů

Praha - Jedna ku jedné by byl kurz pro ty, kteří by si vsadili, že nejvíce Českých lvů vysbírá Hořící keř. Tvůrci favorita 21. ročníku se při předávání cen na pódiu pražského Rudolfina jen střídali a nenechali mezi sebou propadnout téměř nikoho jiného - drama Agniezsky Hollandové si odnáší 11 Lvů. Dvě sošky připadly dramatu Zdeňka Tyce o umírání Jako nikdy a jednu za smutné klaunské číslo získal Jiří Lábus. Mezi dokumenty jsou nejlepší Šmejdi. Pod novým vedením a v nové podobě se výroční filmová ocenění předávala v pražském Rudolfinu v přímém přenosu České televize.

"Děkuju všem členům akademie, za to, že tak krásně přijali náš film, za to, že mě zařadili mezi české filmaře. Jsem šťastná, že jsem mohla ten příběh odvyprávět. Je velmi důležitý, nejen pro Čechy, Slováky a celý svět, ale i pro mě osobně. Vzpomínám na všechny, kteří mě naučili milovat a rozumět českému osudu a kutuře, na Jana Palacha a na ostatní, kteří dali svůj život za svobodu a lidská práva a dávají ho pořád, třeba dnes na kyjevském Majdanu. Takový film jako Hořící keř ukazuje, že podobný boj není předem prohraný a že si musíme tyto hodnoty pořád strážit," upozornila v souvislosti s aktuálním děním na Ukrajině ve videonahrávce Agniezska Hollandová, jež obdržela Lva za nejlepší režii.

Převzít si ji osobně nemohla, a tedy nebyla ani u vyhlášení nejlepšího filmu - Hořícího keře.

Hollandová je sice Polka, ale už jako studentka pražské FAMU v pohnutém konci pražského jara získala k Česku (Československu) náklonnost, která ji neopustila - jak ostatně připomněla ve své děkovací řeči. I proto zřejmě kývla na nabídku natočit drama odehrávající se po oběti Jana Palacha v lednu 1969 a natočila ho citlivě a s porozuměním pro tragédii i její přesah. Hlavním tématem ale není přímo Palachův čin, nýbrž soudní proces, v němž advokátka Dagmar Burešová jménem Palachovy rodiny žalovala poslance Viléma Nového, jenž se pokusil zdiskreditovat Palacha lživým prohlášením o pravicovém spiknutí a „studeném ohni“.

První hraný snímek o alarmujícím činu Jana Palacha vznikl nejprve jako třídilná minisérie pro televizní stanici HBO, poté se ve zkrácené verzi dostal i do kin. Právě televizní předchůdce byl důvodem, proč Hořící keř nebyl připuštěn k boji o Oscara, kam jej vyslala jako svůj první tip Česká filmová a televizní akademie (ČFTA). Musela jej tak nahradit Donšajny Jiřího Menzela (a výběr to byl pro mnohé překvapivý, jakkoli Menzel už jednu prestižní sošku má - za Ostře sledované vlaky, na rozdíl od Hollandové, která zůstává „jen“ na dvou oscarových nominacích). Donšajni michodem vstupovali do lvího finále s jednou jedinou šancí - za zvuk.

Těžko tedy posoudit, jak dobře by si Hořící keř vedl v zahraniční konkurenci, v českém rybníčku ale v loňském roce žádnou neměl - alespoň měřeno filmovými oceněními. Ovládl jak nominace, tak ocenění České filmové kritiky i Českého lva.

Ke sběru lvích sošek nastoupil hned v úvodu, kdy získal cenu filmových fanoušků. Našlápnuto měl i po vyhlášení prvního statutárního ocenění - za nejlepší herečku ve vedlejší roli byla označena Jaroslava Pokorná, která v Hořícím keři ztvárnila matku Jana Palacha. A kdo nejlépe zvučil? Petr Čechák a Marek Hart opět v dramatu Agniezsky Hollandové. I střihač tohoto snímku Pavel Hrdlička si odnáší „Lva ve vlastním nálevu“, jak novou podobu sošky trefně označil režisér Václav Vorlíček, jeden z mnoha předávajících slavnostního večera.

Změny v 21. ročníku doznala kromě podoby ocenění i třeba kategorie výtvarný počin, která byla rozdělena na samostatné ceny za nejlepší filmovou scénografii, kostýmy a masky. Ale klidně mohly zůstat v jednom balíku, všechny totiž patří, ano, tvůrcům Hořího keře: Zdeňku Klikovi (masky), Kataríně Hollé (kostýmy) a Milanu Býčkovi (scénografie). Má smysl dodávat, jaký film doprovází nejlepší hudba? Jejím autorem je Polák Antoni Komasa-Lazarkiewicz.

Kameraman Martin Štrba měl lví šance dokonce dvě - za Líbánky Jana Hřebejka a za Hořící keř. Ocenění mu akademici udělili za druhý z nich. Žádným překvapením nebyl ani Lev pro debutujícího scenáristu Štěpána Hulíka. „Chtěl bych poděkovat lidem, kteří - když jim před lety zavolal mladý kluk, kterého vůbec neznali, a poprosil je, jestli by o nich mohl napsat scénář - souhlasili a nechali ho vyprávět jejich příběh: Jiřímu Palachovi, Dagmar a Radimovi Burešovým a Kamile Moučkové. Moc vám za to, přátelé, děkuju a děkuju, že jste žili, jak jste žili,“ vzkázal předobrazům hrdinů Hořícího keře.

Vítězné tažení favorizovaného dramatu překazil až Jiří Lábus. Podle soudu akademiků je nejlepším hercem ve vedlejší roli. Vidět jste ho mohli v hořké komedii Klauni coby mima, který tak trochu rezignoval nejen na svou kariéru. Snímek o komediantech v dramatických životních situacích natočil Viktor Tauš, do klaunského tria spolu s Lábusem obsadil také Oldřicha Kaisera a francouzského herce Didiera Flamanda.

„Opravdu jsem netušil, že po Ceně kritiky mi bude přidělena tato cena, omlouvám se všem kolegům v této kategorii, já za to nemůžu,“ připomněl Lábus, že jeho výkon ocenili nedávno i kritici. Ti jinak také vítěznou zelenou vlnu Hořícího keře přerušili i vyhlášením Petry Špalkové nejlepší herečkou v hlavní roli za rok 2013. Akademie je stejného názoru - za milenku ve filmu Jako nikdy si podle nich zaslouží i Lva. Dvě filmové ceny - kritiky a lví - sklidil také Jiří Schmitzer, který v tomto vztahově vypjatém dramatu Zdeňka Tyce ztvárnil umírajícího malíře. Je nejlepším hercem v hlavní roli.

Stojí za zmínku, že kritický i lví vkus je v tomto ročníku téměř na chlup stejný (a daleko od sebe neměla ocenění ani v předchozích letech) - s výjimkou v jediné kategorii, v níž favorit 21. ročníku Hořící keř vyhrát nemohl.

Zatímco totiž podle kritiků je nejlepším dokumentem Show!, absolventský film famáka Bohdana Bláhovce o českém šoubyznysu, podle akademiků ten nejlepší natočila Silvie Dymáková. Její Šmejdi o odstrašujících praktikách prodejců, kteří si jako své oběti vybírají seniory, pohnul nejen žlučí potrefených, ale i zákonodárci. „Fakt jsem to nečekala. Nezbývá než poděkovat všem, kteří projektu věřili a od začátku se na něm podíleli. Děkuju, že se mohl dostat mezi lidi a pomohl změnit legislativu,“ uvedla oceněná dokumentaristka.

Český lev za rok 2013 / Silvie Dymáková (nejlepší dokument - Šmejdi). Cenu režisérce předaly dokumentaristky Helena Třeštíková a Olga Sommerová.
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Doležal

Slavnostní ceremoniál začal oceněním čestným - první sošku převzal za mimořádný přínos české kinemetografii spisovatel a scenárista Vladimír Körner, který do zlatého fondu přispěl snímky Údolí včel, Adelheid, Zánik samoty Berhof nebo Pramen života: Der Lebensborn. „Jak se říká: nechvalme život před smrtí,“ okomentoval ocenění své celoživotní tvorby.

Zároveň předal Lva tvůrci nejlepšího studentského filmu. Vítěz této kategorie se letos poprvé vyhlašoval během hlavního ceremoniálu. Mladou nadějí tuzemské kinematografie je dle soudu akademiků Jakub Kouřil, režisér, scenárista i kameraman krátké animované pocty francouzskému filmaři Jacquesovi Cousteauovi - Malý Cousteau. „Chápu to tak, že mám pokračovat dál ve filmování,“ přislíbil při děkovací řeči, že jen u krátkých studentských prací zůstat nehodlá. A neměl by - stejnou cenu obdržel totiž i v loňském ročníku (za snímek s iniciálovým názvem M.O.).

A aby byly ceny komplet - s předstihem, už při oznamování nominací, byla uděla cena za filmový plakát. Nejlépe na sebe poutal Hořící keř a zasloužil se tak o pěkný oblouk v přehledu oceněných Českým lvem. Poslechněte si rozhovor s autorem plakátu:

ČFTA vybírala nejlepší počiny roku 2013 z 29 celovečerních hraných a animovaných a 17 dokumentů. Koproducentem většiny nominovaných snímků je Česká televize - s výjimkou Hořícího keře a Donšajnů. "Gratuluji autorům a producentům snímku Hořící keř, o jehož scénář Česká televize přišla před nástupem současného vedení," zdůvodnil po zveřejnění nominací generální ředitel Petr Dvořák, proč ČT chybí v titulcích dramatu, které v dobrém slova smyslu nenechalo chladnými ani filmové odborníky, ani diváky.

SEŽERE LEV KRITIKU?

Česká televize ale nechyběla u Českých lvů, jichž je tradičním partnerem, a zaznamenala tak proměnu, jíž prošli. V 21. ročníku přešli ne úplně hladce z rukou producenta Petra Vachlera, který byl u cen od samého začátku, pod dohled ČFTA. Akademici opustili od Vachlerova svérázného humoru, který při slavnostních večerech některé stejně tak bavil, jako jiné vytáčel, a srovnali Lva do důstojné latě - ceny se předávaly v noblesní síni Rudolfina, sídla České filharmonie, jež k soškám vyhrávala, v režii a na scéně bratří Cabanů a za jemného moderování Marka Ebena (tedy pod taktovkou týmu, který už léta letoucí obstarává zahajovací i ukončovací ceremoniál na filmovém festivalu v Karlových Varech).

Cílem bylo dodat Lvům na důstojnosti, jakou by si prestižní ocenění zasloužilo, a filmu a oceňovaným filmařům dopřát dostatečné pozornosti. Ze stejných důvodů vznikla před čtyřmi lety Českým lvům konkurence v podobě Cen české filmové kritiky (ocenění kritiků přesto bylo stále součástí i lvích kategorií, letos se poprvé neudělovalo). A také kvůli snaze upozornit na snímky, které akademici (neprávem) opomíjejí. Nová podoba Lvů a výše zmíněná shoda ve vkusu ovšem křísí otázku, jestli existence dvojích filmových cen nezačíná poněkud ztrácet smysl.

P Ř E H L E D  N O M I N A C Í aneb Na koho se nedostalo:

  • FILM: Hořící keř; Jako nikdy; Klauni; Revival; Rozkoš
  • DOKUMENT: DK - Bára Kopecká; Hledá se prezident - Tomáš Kudrna; Hoteliér - Josef Abrhám ml.; SHOW! - Bohdan Bláhovec; Šmejdi - Silvie Dymáková
  • HEREČKA V HLAVNÍ ROLI: Hořící keř - Tatiana Pauhofová; Jako nikdy - Petra Špalková; Líbánky - Anna Geislerová; Revival - Zuzana Bydžovská; Rozkoš - Jana Plodková
  • HEREC V HLAVNÍ ROLI: Hořící keř - Petr Stach; Jako nikdy - Jiří Schmitzer; Klauni - Oldřich Kaiser; Revival - Marián Geišberg; Revival - Miroslav Krobot
  • HEREČKA VE VEDLEJŠÍ ROLI: Colette - Zuzana Mauréry; Hořící keř - Jaroslava Pokorná; Jako nikdy - Taťjána Medvecká; Klauni - Kati Outinen; Revival - Jenovéfa Boková
  • HEREC VE VEDLEJŠÍ ROLI: Hořící keř - Ivan Trojan; Klauni - Jiří Lábus; Křídla Vánoc - David Novotný; Líbánky - Jiří Černý; Rozkoš - Jaroslav Plesl
  • REŽIE: Hořící keř - Agnieszka Hollandová; Jako nikdy - Zdeněk Tyc; Líbánky - Jan Hřebejk; Revival - Alice Nellis; Rozkoš - Jitka Rudolfová
  • SCÉNÁŘ: Hořící keř - Štěpán Hulík; Jako nikdy - Markéta Bidlasová; Klauni - Petr Jarchovský; Revival - Alice Nellis; Rozkoš - Jitka Rudolfová
  • KAMERA: Colette - Marek Jícha; Hořící keř - Martin Štrba; Jako nikdy - Patrik Hoznauer; Líbánky - Martin Štrba; Rozkoš - Ferdinand Mazurek
  • STŘIH: Hořící keř - Pavel Hrdlička; Jako nikdy - Vladimír Barák; Křídla Vánoc - Alois Fišárek; Revival - Filip Issa; Rozkoš - Jakub Hejna
  • ZVUK: Donšajni - Radim Hladík jr.; Hořící keř - Petr Čechák, Marek Hart; Jako nikdy - Jan Čeněk; Revival - Viktor Ekrt, Matthew Gough; Rozkoš - Richard Müller
  • HUDBA: Hořící keř - Antoni Komasa-Lazarkiewicz; Klauni - Petr Ostrouchov; Křídla Vánoc - Richard Krajčo; Líbánky - Aleš Březina; Revival - Jan Ponocný
  • SCÉNOGRAFIE: Colette - Václav Novák; Hořící keř - Milan Býček; Jako nikdy - Adam Pitra; Klauni - Jan Kadlec; Rozkoš - Jan Novotný
  • KOSTÝMY: Cyril a Metoděj - Apoštolové Slovanů - Mariana Stránská; Hořící keř - Katarína Hollá; Jako nikdy - Andrea Králová; Revival - Katarína Hollá; Rozkoš - Marek Cpin
  • MASKY: Colette - Jaroslav Šámal, Lukáš Král; Hořící keř - Zdeněk Klika; Jako nikdy - Jana Bílková; Klauni - René Stejskal; Rozkoš - Jana Bílková