Umění nebo smetí, kdo se v tom má, sakra, vyznat

Praha – Uklízet v galeriích moderního umění se může pěkně prodražit. Pečlivý zaměstnanec totiž často nemusí rozpoznat umělecký originál a dílo za stovky tisíc korun jednoduše skončí v odpadkovém koši. Takto dopadla instalace moderního umění v italském Bari, jejíž součástí byly sušenky rozdrobené po zemi. Hodnota poničených děl se odhaduje na 10 000 eur (přes 270 000 korun). Uklízečská firma škodu uhradí z pojistky.  

Italská uklízečka není první, která se podobného omylu dopustila. V kontejneru skončilo i dílo nejprodávanějšího umělce světa Damiena Hirsta, který vystavil prázdné lahve a plné popelníky. V roce 1999 byla další známá britská umělkyně Tracey Eminová kandidátkou na získání prestižní Turnerovy ceny s konceptuálním kusem nazvaným Moje postel. Když výstavu navštívil jeden ze sponzorů, domníval se, že se dílo stalo terčem vandalů a ustlal ho.

„Jsou to takové anekdoty, které dokládají to, jak moc se ve 20. století, od doby, kdy Duchamp vystavil svůj pisoár, změnilo umělecké dílo,“ komentuje situaci výtvarný kritik Tomáš Pospiszyl.

Zkušenost s horlivými uklízečkami má i česká Národní galerie. Tady zase skončilo ve smetí dílo z mořských naplavenin, které vytvořili portugalští umělci. Školení o tom, jak se vyznat v současném umění, uklízečky v galeriích většinou nedostávají. Nejschůdnější praxe je, kterou doporučuje ředitelka Sbírky moderního a současného umění NG Helena Musilová, že se uklízečky samy přijdou zeptat, jak se k danému objektu zachovat.