Jařab se nakvartýroval do Národního. S protektorátní tragédií jedné služky

Praha - Do kvartýru, z něhož původní majitelé utekli před nacisty, zve diváky Národní divadlo. Režisér David Jařab připravil stejnojmennou hru z doby protektorátu. Napsal ji na motivy povídky Johannese Urzidila Poslední zvonění. Pražský německy píšící spisovatel musel v roce 1939 z Prahy také uprchnout.

Zdroj: Národní divadlo Autor: Martin Šandera

Židovská rodina během krátké chvíle přijde o všechno. Byt, peníze, šperky - veškeré bohatství zůstane jejich služce. Podobný příběh prožil Urzidil na vlastní kůži. Přítel Franze Werfela a Franze Kafky vystudoval v Praze germanistiku a slavistiku, oženil se s dcerou pražského rabína. V roce 1939 emigroval do Velké Británie a později se dostal do Spojených států.

„Prahu opouštěl v červnu za minutu dvanáct, podařilo se mu uniknout s falešnými dokumenty. Byt skutečně nechal své služce Marii, to je i reálný podklad hry. Zbytek je fabulace, jak to mohlo dopadnout,“ uvedl k inscenaci režisér David Jařab.

Podle vymyšlené části příběhu začne služčino náhlé a ničím nezasloužené štěstí nabývat až hororových obrysů. Nastěhuje si do bytu svou sestru, která jí se svým nacistickým milencem začne ničit život. „Prosté děvče přijde do situace, kdy najednou získá peníze, majetek a moc. Vlastně se vůbec nedivím, že ji to jako člověka skolilo,“ říká představitelka Mařky Natálie Řehořová.

Podle Jařaba vytěžil Urzidil z reálného příběhu antickou tragédii v českých poměrech. Ocenil na textu, že není černobílý. „Není to tak, že Němci jsou fašisti, Češi dobří, nebo, jak je momentálně populární, naopak. Všichni jsou ambivalentní, nikdo z nich není úplně jednoznačný,“ upozorňuje.

Premiéru měl Kvartýr na Nové scéně Národního divadla 13. března. Druhá premiéra je naplánována na 17. března. Sestru služky hraje Jana Pidrmanová. V dalších rolích se objeví i někdejší členové zaniklého Pražského komorního divadla, s jehož působením v Divadle Komedie je David Jařab spojený: Martin Pechlát (v alternaci s Matějem Nechvátalem) či Jiří Černý.