Divadlo Radost chce Kouzelnou flétnou učarovat i dětem

Brno - V úpravě pro nejmenší diváky uvedlo brněnské divadlo Radost Mozartovu Kouzelnou flétnu. Libreto i hudební aranžmá režisér Vlastimil Peška zjednodušil, aby bylo představení vhodné i pro děti od šesti let. Oproti originálu divadelníci kladli důraz především na pohádkové prvky příběhu. Diváci se mohou těšit na směsici humoru a napětí, výpravné kostýmy i nádherné loutky.

Prvního uvedení se Kouzelná flétna dočkala ve Vídni v září 1791 a dodnes patří mezi nejhranější světové opery. O víkendu ji na své scéně uvedlo brněnské Divadlo Radost. „Je to především dětské divadlo, které má za úkol hrát krásné pohádky. Podle mě je Kouzelná flétna jedna z nejhezčích pohádek s naprosto nádhernou hudbou Wolfganga Amadea Mozarta,“ vysvětlil režisér Vlastimil Peška, proč sáhl právě po tomto představení.

Originál v Brně výrazně seškrtali – místo původních více než tří hodin teď představení trvá i s přestávkou necelé dvě. Zkrácená verze vychází vstříc především dětským divákům.

Speciálně kvůli nim přistoupili brněnští divadelníci i k dalším zásahům. Při nastudování kladli důraz především na pohádkový příběh o princi Taminovi, který se v doprovodu komického ptáčníka Papagena vydá zachránit svoji milovanou princeznu Paminu. Na cestě za společným štěstím překonávají řadu překážek a zkoušek. „V představení se navíc objevují i loutky. Jejich výhodu je, že se s nimi dají dělat i věci, které herec dělat nemůže,“ dodal herec Vilém Čapek.

Princ Tamin se na první pohled zamiluje do princez…Kouzelná flétna (K 620) je poslední opera Wolfganga Amadea Mozarta. Opera byla poprvé hrána ve Vídni 30. září roku 1791 v tehdy předměstském divadle Na Vídeňce, tedy pouhé tři měsíce před Mozartovou smrtí.

Libreto k opeře napsal divadelník Emanuel Schikaneder. Libreto je psáno německy, ačkoliv v té době byla jako jazyk oper běžná italština a němčina byla spíše výjimkou. Pohádkový děj je založen na zednářské symbolice a filozofii. Jde o jedno z nejhranějších děl světového operního repertoáru.

Zdroj: Wikipedie


Náročné pěvecké party herci pilovali více než půl roku

S operou už sice soubor zkušenosti má, přesto pro herce patřila příprava na Kouzelnou flétnu k těm nejnáročnějším – především po pěvecké stránce. „Já naštěstí nemám tak velkou pěveckou roli a navíc byly party přizpůsobeny mým hlasovým možnostem. Takže pro mě to až tak náročné není, ale pro řadu kolegů to bylo velmi těžké,“ potvrdila herečka Helena Pešková.

To potvrdil i režisér. „Korepetice probíhaly už od září, připravovali jsme se opravdu pečlivě. Ale přece jenom nejsme operní soubor, i když jsme velmi hudební, proto jsme si vypůjčili sólistku Janáčkovy opery. Zazpívá nejslavnější árie Královny noci,“ dodal Peška.

Dechový syntezátor - stovky nástrojů v jednom

Představení doprovází také svérázný komorní orchestr, do malého orchestřiště by se totiž víc než pět hudebníků nevešlo. Klavír, housle, violoncello a cimbál doplňuje i nástroj, který Mozart vůbec neznal - dechový syntezátor. Jen díky němu v představení nakonec zazní více nástrojů, než je v orchestřišti realně k dispozici.

„Dechový syntezátor je elektronický nástroj, k němuž patří speciální krabička s přístupem do dvou databank. V každé si můžeme vybrat ze sto nástrojů, které se dají střídat,“ prozradila členka souboru Divadla Radost Kateřina Höferová. V Kouzelné flétně syntezátor nahrazuje hned tři nástroje – fagot, hoboj a klarinet.