10 pravidel, jak sbalit holku, neohromí ani neurazí

Rychlokurs pro snowboarďáky, rafťáky a nesmělé astrofyziky. Ale hlavně pro tak beznadějné případy, jako je student fyzikální fakulty Marek, na jehož hvězdném nebi momentálně září supernova jménem Stephanie. Je krásná, elegantní, dokonalá a nedosažitelná. To už baby s takhle exkluzivními parametry bývají. A tak ji tiše, nenápadně a z dálky, platonicky a beznadějně miluje, což zprudí partu zhulenců, s nimiž sdílí společný byt, natolik, že povolají experta, jehož technika balení zdánlivě nedosažitelných buchet je vražedně účinná.

Ukecávání holek sice není žádná věda, ale také to není žádná dávačka a jeden se někdy pořádně nadře, než se prodychtí k první mokré puse a alespoň stínovému neckingu, jenž je příslibem výživnějších věcí příštích. Jenomže Marek ani na tohle nemá! A čím víc je zamilovaný, tím více je v tomhle ohledu nejistý a bezradný, což je přímá úměra, která signalizuje, že si jen tak nevrzne, a vy, natěšení filmoví diváci, si (na rozdíl od amerických teenagerovských „zasunovaček“) v tomto případě nepřijdete na své, neboť explicitní sex se tu prostě nekoná. A i když to zní tak trochu jako varování jedním dechem, dodávám, že to vlastně až tolik nevadí.

Erotické orgie nečekejte

Absentující koitus byste sice se zájmem odkoukali (protože cokoli s půvabným slovenským importem Kristínou Svarinskou je příjemné na pohled), ale stejně by vám neukázal nic, co už v zásadě neznáte. A tak se víc než na erotické orgie připravte na názornou instruktáž, jak jich v deseti krocích - z nichž dva rozhodující (týkající se líbání a postele) jsou nepochopitelně a zákeřně vynechány - dosáhnout nebo se jim alespoň zásadně přiblížit. Ostatně film se nikoli náhodou jmenuje 10 pravidel jak sbalit holku, a ne jak ji sklátit na mezi (možná že příště).

Poučeným průvodcem vám tu bude Markův táta, zkušený vydavatel metodických příruček o tom, jak ženy položit na lopatky a být v této činnosti snadno a rychle vítězem. Marek prostě potřebuje urgentně pomoc někoho, kdo se vyzná, a tak se zkušený fotřík zastaví na kus řeči v bytě, kde je jen tráva, bordel, na plech roztomile zhulený Jan Dolanský, skepticky nedůvěřivý programátor Petr Buchta, snaživá úča ze školky Tereza Nvotová a jeho potomek, budoucí astrofyzik, který se bojí jít za svou hvězdou, ale také se jí nemíní jen tak vzdát.

V téhle fatální, citově přebouchnuté, ale psychologicky nezvládnutelné, a tudíž fyziologicky nadržené situaci, která vyžaduje rozhodný postup, vytasí Markův otec to nejlepší ze svých macho příruček, které by fundamentální feministky nejraději pálily na hranici. A vytvoří velkolepý plán bitvy o Stephanii, podle něhož by ji dokázal sbalit i frekventant pomony, natož pak vysokoškolák s dosud dřímajícími rodovými geny, utajeným šarmem, elementárními základy čínštiny a pro astrofyzika až zhoubnou vášní pro horoskopy.

Součástí tohoto plánu jsou pak léty a zkušenostmi prověřená pravidla typu: lovec musí znát svoji kořist, využít toho, že ji má přečtenou, aby si ho všimla; oblouznit ji citovou bombou; oblbnout její tři strážce (mozek, srdce a libido); po první schůzce nikdy nevolat jako první; když nemůže případného soka porazit, musí ho totálně zničit – a když navzdory tomu všemu stejně dostane kopačky, není třeba si házet mašli, protože pořád je ještě spousta holek, které mu na tohle radostně skočí.

Janák zná 10 pravidel žánru

Po spíše televizní odmlce se režisér a scenárista Karel Janák vrací více méně do svých starých stop a pro stejný typ publika točí podobně konstruovaný spektákl, pro který si zvolil (jen on sám ví proč) jako předlohu vcelku neúspěšný italský snímek 10 regole per fare innamorare, který žádnou velkou díru do filmového světa neudělal. Výsledek není nic převratného a dechberoucího, ale také není zdaleka tak blbý, jak bylo možné předpokládat, byť ve slibném námětu bylo rozhodně zaděláno na víc a dalo se ještě mnohem výživněji přitlačit na pilu. Ale i tak je mix vyhulených hlášek hlavního huliče Erika a jednoduché situační komiky, symbolizované vpádem vidláků na snobský narozeninový mejdan nebo groteskou zavánějícími pády do zatopeného lomu, docela skousnutelnou a neurážející, protože neškodně prchavou zábavou, která své cílovce dá to, co od ní tato očekává.

Režisér a scenárista těchto Pravidel totiž evidentně dobře zná i pravidla „svého“ žánru, který není založen na kredibilitě a logice příběhu ani psychologické drobnokresbě jeho protagonistů. Hlavní aktéři jsou vlastně jen jednoduše charakterizované, ale slušně odehrané typy, protože casting Janákovi jde skoro stejně tak dobře jako nezbytný a dostatečně viditelný product placement (ať se již jedná o auťáky nebo hotelová zařízení).

Matouš Ruml se věrohodně a sympaticky, nikoli karikovaně potácí za svým životním vztahem, Kristína Svarinská je trojrozměrným příslibem všech tajných snů láskou ztopořeného teenagera, permanentně sjetý Jan Dolanský je legrační, Petr Buchta správně generačně vyhraněný, Tereza Nvotová nejlepší kámoška na světě a Jakub Prachař profesionální děvkař a hajzl k pohledání. Všichni odvedli poctivě a čistě, co měli, včetně profesionálního seladona Miroslava Donutila (co on neví o balení holek, by se nevešlo na tanga) - byť je vcelku pochopitelné, proč Janák pro tento part původně volil Jiřího Bartošku.

10 pravidel jak sbalit holku si v zásadě nehraje na něco, čím není, byť anglický soundtrack by mohl svědčit o opaku. A tak si vystačí s jednoduchými replikami, balancujícími mezi pózou a čirou upřímností („Vím, že nikdy nebudeš moje. Ale stačí mi, když budeš šťastná, a nedopustím, aby ti někdo ublížil“) a poselstvím, jež dává naději nejistým, váhavým a obyčejným (kterých je na tomhle světě většina), totiž že loser může nakonec stejně vyhrát. Karel Janák točí po letech znovu ve stylu svých předchozích teenagerovských hitů a nepátrejme po tom, zdali je to proto, že to jinak neumí, nebo že chce jen mazaně navázat na úspěšně vyzkoušené. V každém případě nahazuje udici ve stejných teenagerovských vodách a má slušnou šanci, že znovu dost uloví. Jeho Pravidla jsou laskavě naivní a svým nekomplikovaným způsobem zábavná. Neublíží, neohromí a nezasáhnou, což je koneckonců možné chápat jako mírnou a neodrazující přednost.

10 PRAVIDEL JAK SBALIT HOLKU. ČR 2014, 100 min., přístupné, 2D. Režie a scénář: Karel Janák. Kamera: Alexander Šurkala. Hudba: Miroslav Chyška. Hrají: Matouš Ruml (Marek), Miroslav Donutil (Markův otec), Jakub Prachař (Filip), Kristina Svarinska (Stephanie), Jan Dolanský (Erik), Tereza Notová (Marie), Petr Buchta (Pavel), Gérard Robert Gratadour (Stephanin otec). V kinech od 20. března 2014.