Ona – magický kybervztah Phoenixe a Johanssonové

Kdo jste? Kým můžete být? Kam jdete a co tam je? Jak se parádně udělat skrze škrcení mrtvou kočkou? Co dělat, když máte pocit, že už jste všechno zažili a nečeká vás už nic nového? Jak ochutnat někoho, kdo nemá tělo? Miluji tě. Odcházím od tebe. Vždycky ve mně bude kousek tebe. Kam odcházíš? Jestli se tam někdy dostaneš – najdi si mě! Tak tohle by mohlo pro začátek stačit

Neuvěřitelná nálož citů a pocitů, vztahů a samoty, pochybností a osvobozené imaginace, která s vámi zacloumá, pohltí vás, pronikne vámi a vyzve vás, abyste ji následovali. A proto říkám hned na počátku – nebraňte se tomu, neváhejte a hlavně zbytečně nedumejte, jak (či zdali vůbec) je to možné, tak jak to zpočátku činil bytostný introvert a kreativec Nádherných dopisů.com, romantický loser a tulák po náhodných nadržených chatech Theodor. V práci se živí psaním romantických dopisů na objednávku pro ty, co na to nemají, v divně neuspořádaném a zmateném soukromém životě se průběžně již pár měsíců rozvádí se svojí ženou, s níž už sice nedokáže žít, ale ani se definitivně rozejít.

Neukotvený, nevyrovnaný a nespokojený je tenhle chlapík v kostěných brýlích, plandavých svetrech a kalhotách podivného střihu (jaký zřejmě bude in za nějakých pár let v nedaleké budoucnosti, kdy se tahle virtuální sci-fi love story odehrává). Jenomže všechno se zásadně a osudově změní ve chvíli, kdy si pořídil první operační systém s umělou inteligencí, úžasným ženským hlasem, který zní zrovinka jako Scarlett Johanssonová, s libozvučným jménem Samantha a mentálním potenciálem milionu osobností, podle nichž ji programátoři napsali. „Něco jako člověk, ale vlastně jen hlas v počítači,“ řekl si na počátku vcelku rozumně Theodor, který v tu chvíli ještě zdaleka nemohl tušit, jak hluboce ho tato virtuální komunikace zasáhne, zásadně ovlivní jeho citový život a obrátí tohle výchozí hodnocení naruby.

Zamilovat se do operačního systému a začít s ním „chodit“ ve stylu „jsme jenom ty a já“ je v kultivovaném a inteligentním scenáristickém a režijním aranžmá Spikea Jonzeho tak snadné a přirozené jako sbalit holku na noční diskotéce. To, co zní jako intelektuální ptákovina či studentům filmové vědy dobře známá mutace Metzova imaginárního signifikantu, se tu stává přirozeným prostorem nenaplněných emocí a východiskem pro nejisté, toužící, potřebné a také do jisté míry neschopné zvládat opravdové city a dlouhodobě budovat standardní vztahy. Právě tohle je Theodorův zásadní problém. A právě v tomhle mu imaginární Samantha (se kterou lze příležitostně provozovat i něco jako sex po telefonu) tak zásadně píchla, že se pro něj stala trojrozměrnou realitou a integrální součástí jeho poněkud zmateného a neurovnaného staromládeneckého života.

Spike Jonze (V kůži Johna Malkoviche, Adaptace) točí většinou za sebe a po svém, znepokojivě, nestandardně, osobitě a originálně. A tohle všechno platí i pro tento jeho více než dvouhodinový opus, jehož základními (neřkuli jedinými) stavebními kameny jsou dialogy. Podstatné ovšem je, že jejich prostřednictvím je rozvíjen originální, do detailů propracovaný, úsporně aranžovaný a hlavně (navzdory tomu, že chlapík se tu miluje s mobilem) uvěřitelný a oslovující příběh, který s ním sdílíte a prožíváte. Samozřejmě jen v případě, když mu dokážete vykročit naproti nebo se mu alespoň zásadně nebráníte. A nemělo by vám to působit potíže, protože jemně načrtnutá podoba nedaleké budoucnosti téměř splývá se současností, je zvláštním způsobem autentická a čiré fikci dokáže vdechnout rozměr reality.

Soustředěná režie bez zbytečných ornamentů, originální námět, brilantní scénář nikoli náhodou oceněný letos Oscarem (jako jediný z pěti nominací za nejlepší film, výpravu, hudbu, píseň „The Moon song“ a původní scénář), úžasný herecký výkon Joaquina Phoenixe a neuvěřitelný hlas Scarlett Johanssonové (pro kterou by měli založit zvláštní oscarovou kategorii) - to jsou pevné pilíře, na kterých je Ona pevně a elegantně postavena. Bizarním knírem zpitvořený Joaquin Phoenix, který od prvního záběru vlastně neopustí filmové plátno, tu odehrál skvělý a netriviální part nejistého a po citovém vztahu prahnoucího samotáře, jenž uvěřitelně předvádí, co všechno lze prožít s mobilem, skrze který k němu intuitivní Samanta promlouvá. Přestože se na ni nechce vázat, stává se jeho závislost stále hlubší a osudovější, což není v daném kontextu jednoduché předvést tak, aby to nesklouzlo do nechtěně parodické roviny.

Neméně úžasnou práci pak odvádí sexy a chápavý hlas Scarlett Johanssonové, kterou sice na plátně neuvidíte, ale dokážete si ji představit, a to jak při erotické masáži, tak na výletním pikniku ve čtyřech. A věříte, že začíná cítit dotyky na své neexistující kůži, sdílíte s ní nejistotu, zdali její pocity jsou skutečné, nebo naprogramované, a dokážete pochopit, proč za sebe nabídla Theodorovi náhradní (ale zato reálné) tělo, což se ukázalo jako hodně blbý nápad.

Ona / Joaquin Phoenix, Amy Adamsová
Zdroj: Falcon

Kouzlo tohoto spektáklu spočívá v tom, že s nimi začínáte hrát jejich hru a po čase vám tak nebude připadat divné, že Samantha vzdychá, když není člověk. A budete souhlasit s tím, že klavírní skladba může nahradit neexistující fotografii, a dotkne se vás, že kromě Theodora komunikuje Samantha současně ještě s dalšími 8316 klienty, z nichž naštěstí miluje jen 641 stejně jako jeho. Je to znepokojivé a šílené, ale tak už to v softwarových kybervztazích zřejmě chodí.

Ona je mimořádně chytrá, byť zřejmě nikoli každého oslovující romantická sci-fi o naslouchání a odpovídání, a také o potřebě vzájemných vztahů, lásky a komunikace. A rovněž o tom, jak těžké i snadné je dívat se na svět očima druhého a jak příjemné nechat si o sobě zdát. Minulost je tu chápána jako příběh, který si vyprávíme a romantický vztah s operačním systémem jako něco raritního, vzácného, ale v zásadě možného. Režisér Spike Jonze si tu poprvé (a řekl bych, že nikoli naposled) napsal scénář pro svůj opus a vstřícná a nenápadná kamera Hoyteho Van Hoytema ho citlivě přepisuje, nic příliš nestylizuje, ale spíše nás provází. Výsledkem je příjemné překvapení, minimalistický a zvláštním způsobem subtilní film, který dokazuje, co všechno lze pořídit „jen“ za nějakých dvacet tři milionů dolarů.

Všechno ale někdy nějak skončí. Theodor s podobně postiženou kámoškou Amy sedí na střeše mrakodrapu. Pod nimi se neklidně převaluje noční L.A. a před nimi je spousta nenaplněné naděje a důvěřivého očekávání. Tak do toho jděte, nebojte se k nim přisednout a nedopusťte, aby vás minuli!

HER/ONA. USA 2013, 126 min., české titulky, od 12 let, 2D. Režie a scénář: Spike Jonze. Kamera: Hoyte Van Hoytema. Hudba: Arcade Fire, Owen Pallett. Hrají: Joaquin Phoenix (Theodore), Scarlett Johanssonová (Samantha – hlas), Amy Adamsová (Amy), Matt Letscher (Charles), Ronney Maraová (Catherine), Chris Pratt (Paul). V kinech od 27. března 2014.