Zdařbůh, Oněgine! Já loučím se, co mohu více?

Ostrava - Divadlo Petra Bezruče se 9. dubna rozloučilo s Evženem Oněginem. Svébytná inscenace Puškinova veršovaného románu se na ostravské scéně hrála dlouhých sedm let. Sto první repríza a zároveň derniéra se neobešla bez slz.

Zdroj: Divadlo Petra Bezruče Autor: Tomáš Ruta

Inscenaci v roce 2007 nastudoval režisér Jan Mikulášek. Složil také hlavní hudební motiv. Kostýmy a scénu navrhl jeho dvorní scénograf Marek Cpin. (Mimochodem oba spolu odešli přes Brno do pražského Divadla na zábradlí, kde působí teď). Puškinův román oblékli do bílé scény, výsostně lyrickému pojetí propůjčili herci stylizované gesto, ale velmi přirozený jazyk.

Po každé repríze se divákům v hledišti leskly oči, derniéra nebyla výjimkou. „Myslela jsem na to, jak jsem poprvé četla ten text úplně celý, u moře. Jak jsem se dozvěděla, že budu hrát Taťánu, a jak jsme to zkoušeli, jak jsme to těžce a krásně hledali,“ loučila se s představením Tereza Vilišová. Její divadelní lásku Oněgina hrál Tomáš Dastlík.

S Divadlem Petra Bezruče se neloučí jen inscenace, ale také hlavní představitelé. Oba odcházejí z této scény na volnou nohu. Derniérou nicméně Oněgin neskončil v propadlišti divadelních dějin - Česká televize v roce 2009 pořídila záznam, takže se může vrátit, když ne na prknech, alespoň na obrazovkách.