Aj Wej-wej v Berlíně vystavuje i mramorové „oči velkého bratra“

Berlín – Berlínská výstavní síň Martin-Gropius-Bau nabízí návštěvníkům dosud největší výstavu slavného a perzekvovaného čínského umělce Aj Wej-weje. V expozici pojmenované Důkaz (angl. Evidence) výtvarník reflektuje své věznění i čínské tradice a jen za prvních deset dní ji zhlédlo více než deset tisíc lidí.

V 18 místnostech se na rozloze 3 000 metrů čtverečních představují výtvarníkova díla z posledních let, velká část z nich vznikla až po jeho uvěznění před třemi lety. „Je to největší výstava, jakou kdy Aj Wej-wej udělal. Zhruba polovina zde vystavovaných děl vznikla přímo pro muzeum Martin-Gropius-Bau,“ řekl televizi N24 ředitel muzea Gereon Sievernich. Sám Wej-wej se přitom zahájení výstavy nemohl zúčastnit, protože mu čínské úřady zabavily pas.

Výstava v Berlíně začala 3. dubna, čili přesně v den třetího výročí umělcova zadržení čínskými úřady na letišti v Pekingu, po němž výtvarník strávil bez obvinění 81 dnů ve vězení – a také část děl na výstavě představuje Aj Wej-wejovu formu umělecké reakce na pobyt za mřížemi.

Traverzy zhroucených škol, slídivé kamery – to vše z mramoru

Návštěvníci si tak mohou prohlédnout kopii cely, ve které umělec strávil necelé tři měsíce, aniž by během celé doby místnost potemněla; světlo v ní svítilo neustále a výtvarníkův pohyb monitorovaly tři kamery. I ty mají v expozici své zastoupení, tentokrát jsou ovšem vyrobeny z mramoru.

Stejný materiál autor zvolil i pro ztvárnění traverz ze škol v čínské provincii S’čchuan, kterou postihlo ničivé zemětřesení. Aj Wej-wej se následně zapojil do vyšetřování obvinění, že úřady šetřily na kvalitě budov, a zavinily tak smrt mnoha školáků; vyvedením traverz z věčného kamene chce jejich osud zachovat dalším generacím. Zdi galerie potom pokrývají tapety z dlužních úpisů pro 30 tisíc dárců. Když vláda Aj Wej-wejovi přikázala doplatit údajný obří dluh na daních, poslali mu během deseti dnů přes milion dolarů.

Kritiku čínského režimu představují i další díla, která se k umělcově věznění nevztahují. Podle organizátorů výstavy je jím například nejpůsobivější výtvor, soubor 6 000 jednoduchých dřevěných stoliček. Ty se v uplynulých staletích hojně používaly na čínském venkově, s příchodem takzvané kulturní revoluce komunistického vůdce Mao Ce-tunga a s následným masovým stěhováním do měst ale začaly končit na smetištích.

Berlíňané doufají, že Aj Wej-wej přece jen přijede

Expozice v Martin-Gropius-Bau zůstane veřejnosti přístupná až do 7. července a organizátoři doufají, že se během té doby změní postoj čínských úřadů a Aj Wej-wej bude mít možnost do Německa přijet a výstavu si osobně prohlédnout.

Renomovaný britský časopis Art Review zvolil v roce 2011 Aj Wej-weje nejvlivnější uměleckou osobností roku a jeho díla vystavovaly v minulosti prestižní světové galerie, například londýnská Tate Modern. Umělec je známý také jako spoluautor návrhu olympijského stadionu (Ptačího hnízda) v Pekingu.