Čeští archeologové odkrývají Zemi černých faraonů

Praha - Tajemství po staletí ukrytá v súdánském písku se podařilo poodkrýt minulý rok i českých archeologům z expedice Národního muzea. Objevili mimo jiné vzácné sousoší bohů Amona a Mut. Muzeum ojedinělý nález nyní vystavuje spolu s řadou dalších předmětů, některé z nich opustily území Súdánu vůbec poprvé.

Zdroj: Národní muzeum/Egyptské muzeum Berlín

Výstava Země černých faraonů poodkrývá tajemství starověké Núbie od konce pravěku po rané křesťanské období, a to prostřednictvím českých archeologických nálezů i zapůjčených exponátů ze súdánských institucí. 

„Výstava zúročuje více než pět let práce ve Wan Ben Naga. Když jsme zahájili práci na poušti, nebylo téměř nic vidět. Postupně se ale ukázalo, že práce tam bude do budoucna na další desetiletí, možná století. V minulém roce první etapa vyvrcholila, učinilo se mnoho unikátních nálezů, tak jsme si řekli, že dozrál čas představit naši práci české veřejnosti,“ uvedl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Sousoší boha Amona a bohyně Mut
Zdroj: ČTK
Autor: Roman Vondrouš

Wad Ben Nega byl před téměř dvěma tisíci lety jedním z největším měst starověké Núbie. Z objevů prezentuje muzeum vzácný oltář s egyptskými a merojskými hieroglyfy a především dvojici sousoší boha Amona a bohyně Mut, zapůjčené ze Súdánského národního muzea. Expedice jeho fragmenty objevila na konci loňského roku v hlavní svatyni zkoumaného chrámového komplexu.  

„Byl před námi zásadní a velmi významný objev, který nemá v súdánské archeologii paralelu,“ připomněl jedinečnost nálezu vedoucí archeologické expedice Pavel Onderka. Sousoší bylo úmyslně zničeno v souvislosti s příchodem křesťanství do oblasti dnešního Súdánu. Více než sto kusů převezli archeologové do Česka a virtuálně „složili“ pomocí speciálního 3D-skeneru. Výstava představuje obě podoby boha Amona - núbijskou s beraní hlavou a egyptskou v lidské podobě.

Kromě nálezů z Wad Ben Naga ukazuje Země černých faraonů i cenné exponáty ze sbírek evropských muzeí. V Česku je tak poprvé k vidění zlatý poklad královny Amanišacheto, objevený v její pyramidě. Z vystavených předmětů vynikají také busta zlacené sochy boha Apedemaka, která je jedním z pouhých tří známých trojrozměrných vyobrazení božstva se lví hlavou, nebo soška tzv. Sloního muže z Merojského období. 

Do Núbie se v Národním muzeu (v budově Náprstkova muzea) mohou zájemci vydat až do 12. října. Výstavou se otevírají modernizované prostory, které jsou prvním krokem projektu Okno do světa. Jeho cílem je přiblížit návštěvníkům mimoevropské kultury v atraktivním prostředí. „Na podzim Zemi černých faraonů vystřídá výstava Země ohňů z Ázerbájdžánu. Následovat budou výstavy z Afghánistánu a Bhútánu,“ prozradil Michal Lukeš.