Proč Havel dělal Baezové „bedňáka“ a proč nefungovaly mikrofony

Bratislava - „Tuto píseň bych chtěla věnovat Chartě 77 a nezávislému mírovému sdružení a Petru Cibulkovi. Zároveň tu vítám přátele Charty včetně Václava Havla.“ To zaznělo na legendárním koncertě americké písničkářky Joan Baezové před 25 lety, 10. června 1989, kdy tehdejší režim zdaleka nepočítal s tím, že by se blížil jeho konec. Baezová, která byla jedním ze zahraničních hostů tradičního festivalu populární hudby Bratislavská lyra, poté pozvala na podium písničkáře Ivana Hoffmana. Část jeho vystoupení ale publikum neslyšelo, organizátoři totiž vypnuli mikrofony.

Pobyt Joan Baezové v Bratislavě od počátku provázela zvýšená pozornost ze strany bezpečnostních orgánů. Již odpoledne před koncertem se v bratislavském hotelu Fórum Baezová setkala s aktivisty Charty 77 a Nezávislého mírového sdružení. Disidenty měla do Bratislavy přivézt dodávka: „Čekali jsme na ně v hotelu a báli se, zda je nezadržel někdo cestou. Ty hodiny byly nekonečné. Až v den mého koncertu zazvonil telefon a z něj se ozvalo: 'Tady, ehmm, Havel. Jsem, ehmm, ehmm, v hale v přízemí. A je tu spousta policistů.' Řekla jsem mu, ať se nehýbe, že ho hned vyzvednu,“ vzpomínala Baezová v rozhovoru pro iDNES.cz v listopadu 2009. Kvůli přítomnosti StB pak vzala aktivisty do svého autobusu, jímž jela do haly.

Do zákulisí pak Havla propašovala jako svého technika, co jí nese kytaru. „Nechtěl jsem, aby mě StB sebrala před koncertem, tak jsem si vymyslel, že jí budu dělat bedňáka. Nosil jsem jí tu kytaru, a to mě skutečně zachránilo,“ vzpomínal později Havel. 

Baezová v rozhovoru pro iDNES.cz: "On (Havel, pozn.) mi dokonce nahrál krátký vzkaz, který jsem měla přečíst na pódiu. Zněl: 'A tuto píseň bych ráda věnovala svému příteli Václavu Havlovi, který sedí nahoře na balkoně.' S radostí jsem to udělala a ve chvíli, kdy jsem dozpívala první sloku, dav šílel…"

Ivan Hoffman zpíval, ale nikdo ho neslyšel

V sále čekalo písničkářku přes 2 000 lidí. Kromě anglicky a španělsky zpívaných písní ze svého repertoáru zařadila do programu polskou píseň, kterou zpívala den předtím vůdci polského opozičního odborového svazu Solidarita Lechu Walesovi na koncertě v Gdaňsku. 

Další píseň, uvedenou slovensky, věnovala Chartě 77, Nezávislému mírovému hnutí a disidentovi Petru Cibulkovi. A jako své hosty v publiku pak pozdravila Václava Havla a jeho přátele. Sklidila bouřlivý aplaus. Překvapení pořadatelé zareagovali až poté, co Baezová na jeviště pozvala bratislavského písničkáře Ivana Hoffmana. Během jeho protestsongu Nech mi nehovoria, který kritizoval tehdejší režim, mu na příkaz „shora“ vypnuli mikrofon. Hoffman přesto píseň dospíval až do konce a na protest proti tomuto zásahu věnovala Baezová další písničku právě jemu.

Koncert předčasně ukončen příslušníky StB 

Na závěr koncertu pak pozvala na scénu písničkáře Vladimíra Mertu, který vystupoval v první části programu. Po několika taktech společné písně však zvukoví technici opět vypnuli mikrofony a koncert ukončili. Příslušníci Státní bezpečnosti, označení jako pořadatelé, navíc poté znemožnili aktivistům vstup do zákulisí, kde se měla konat tisková konference. Ta byla zrušena. 

  • Vladimír Merta: „Poté, co z publika přišel na podium Ivan Hoffman, zvedl se ze svého křesla i tehdejší ředitel Pragokoncertu a šel dozadu za zvukařem, kterému nařídil vypnout zvuk“. Nicméně zvukař jej neposlechl, a tak musel zasáhnout sám ředitel. 

Oficiální média o vystoupení Baezové mlčela, ale informace o něm se stejně mezi lidmi šířila a byla jen dalším důkazem postupného rozkladu normalizačního režimu, který se zhroutil v listopadu 1989.