Když se z lidí stávají soudruzi. Bytová krize podle Michaila Bulgakova

Pardubice - Východočeské divadlo uvádí premiéru hry Michaila Bulgakova Zojčin byt. Vtipné i nelítostné grotesky, která přibližuje Rusko ve dvacátých letech minulého století, se ujali režisér Janusz Klimsza a dramaturgyně Jana Pithartová.

Bytová krize podle Michaila Bulgakova (zdroj: ČT24)

„Hra pojednává o jisté epizodě ve dvacátých letech v Sovětském svazu. Je to období malého podnikání s podporou velké politiky. Co divák uvidí, mu nebude až tak neznámé,“ říká režísér Klimsza. Hra Zojčin byt se vrací na pardubickou scénu po čtvrt století, v roce 1989 měla premiéru pouhý týden před sametovou revolucí.

Mít vlastní ložnici je luxus

Nelítostná groteska vypráví o tom, že v dobách, kdy se z lidí stávají soudruzi, z nicek osobnosti a ze šlechty chudina, mít vlastní ložnici je luxus. Než se změnil režim, Zoja mívala všechno. I v době bytové krize se Zoje podaří v Moskvě udržet vlastní byt. Je okouzlující, šaramantní a stále má vlivné přátele. Teď si přeje opustit zemi, kde už není doma. Hrdinka má promyšlený plán, ale jak už to bývá, něco se zadrhne.

Zoju ztvární Jindra Janoušková, v dalších rolích se představí Martin Mejzlík, Alexander Postler, Petra Tenorová, Radek Žák, Petr Borovec, Ladislav Špiner nebo Petra Janečková. Scénu připravil Martin Víšek a kostýmy navrhl Tomáš Kypta.

Michail Bulgakov byl vynikající ruský dramatik, autor Mistra a Markétky, Bílé gardy, Psího srdce nebo Divadelního románu. Nějaký čas byl Stalinovým oblíbeným dramatikem. Bulgakov ale ve svých dílech zesměšňoval režim. „Inteligence to neměla v Sovětském svazu lehké. Bulgakov byl skoro celé tvůrčí období Stalinovým rukojmím, nechával ho žít a tvořit, ale všechno, co napsal, bylo dost brzo zakázáno,“ připomíná Pithartová.

Přitom právě Stalin byl zpočátku Bulgakovovým fanouškem, jeho hru Dny Turbinových prý zhlédl patnáctkrát. To bylo ve dvacátých letech, kdy byl Bulgakov znám jako autor románu Bílá garda či povídek Zápisky mladého lékaře, které vznikly na základě jeho působení na venkově krátce po absolvování medicíny. Roku 1929 byly jeho práce zakázány a z divadel zmizely jeho hry (mimo jiné právě Zojčin byt či Purpurový ostrov).

Po telefonickém rozhovoru se Stalinem, v němž žádal buď o povolení k emigraci, nebo o možnost práce v divadle, nastoupil Bulgakov v roce 1930 do Moskevského uměleckého divadla (MCHAT). Za tamního působení jako dramaturg, scenárista a režisér napsal Bulgakov prózu s autobiografickými motivy Divadelní román a začal pracovat na svém nejslavnějším románu Mistr a Markétka, který však poprvé vyšel až v roce 1966. Bulgakov zemřel dlouho předtím v březnu 1940 v Moskvě na onemocnění ledvin.