Symbióza kovu a květeny. Rais a Suška v botanické zahradě

Praha - Výtvarníci Lukáš Rais a Čestmír Suška propadli zálibě v oceli a zdolávají hmoty velkých rozměrů. Oba se také rádi inspirují přírodou. Jejich kovové sochy nyní symbioticky žijí se vzácnou květenou v pražské botanické zahradě v Troji.

Objekty Čestmíra Sušky vznikají ze starých rozměrných kovových nádob. Nápad na ně dostal na rezidenčním pobytu ve Vermontu v roce 2005, kde se ve sběrně kovových odpadů setkal se starými nádržemi na topení. Do zahrady umístil třeba obrovské poupě. „Vypadá jako poupě, i když někteří tvrdí, že vypadá jako artyčok nebo ananas. Konkrétně je to zásobník na cement, který seděl na železničním vagónu,“ říká Suška.

Lukáš Rais se narodil v roce 1975. Absolvoval VŠUP v oboru sochařství. Věnuje se hlavně přetváření daných objektů v nové formy tak, „aby nebylo pro běžného diváka objekty obtížné definovat, popsat, prožít a nakonec zjistit, že nic není tak, jak by se na první pohled mohlo zdát“. Jednoznačným autorovým favoritem mezi používanými materiály jsou kovové trubky a jejich průmyslové produkty. Do zahrady umístil třeba kovovou nohu.

Celkem 18 objektů, které svou křehkostí a zároveň odolností mají mnoho společného s rostlinami, bude v zahradě v Troji až do poloviny listopadu.