Původní hájenka lišky Bystroušky získala památkovou ochranu

Pavlov - Hájenka v Pavlově na Šumpersku, která je spojená se slavným příběhem lišky Bystroušky, je novou kulturní památkou Česka. Ministerstvo kultury vyhovělo návrhu olomouckých památkářů na ochranu mimořádně zachovalé středověké usedlosti i kulturní hodnoty místa zrodu bajky, která inspirovala skladatele Leoše Janáčka k vytvoření světově proslulé opery. Do seznamu kulturních památek stát zařadil také nedalekou křížovou cestou s kaplí.

Středověký statek, který později sloužil jako myslivna, je jediným pozůstatkem zaniklé osady Střítež, která byla zničena za uherských válek v druhé polovině 16. století. Usedlost navíc zůstala zachována v původní podobě i s dílnami a zahradou. „I když v ní byla později hájenka, vzácně se zachovaly exteriéry i interiéry,“ uvedla památkářka Jiřka Štáblová.

Revírník vypráví adjunktovi

Vedle historické ceny má statek i okolní příroda velkou kulturní hodnotu díky příběhu o chytré lišce. Zrod bajky se váže ke konci 19. století, kdy byl v oblasti revírníkem Gustav Kořínek. Jako myslivecký adjunkt tam sloužil malíř Stanislav Lolek, později známý umělec, který se před nástupem na výtvarnou akademii učil lesníkem. Revírník mu vyprávěl o osiřelém liščím mláděti, které žilo mezi domácím zvířectvem na statku. Bylo prý mimořádně bystré a čiperné a vyvádělo neuvěřitelné kousky.

Janáček listuje v novinách

Podle tohoto vyprávění Lolek vytvořil asi 200 kreseb, které se roku 1920 staly podkladem pohádky spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka Liška Bystrouška. Její veselé příhody, které autor přesunul do Bílovic nad Svitavou, nejprve vycházely na pokračování v Lidových novinách, pak vyšla kniha, jež se dočkala mnoha vydání a překladů. Pohádky, ve které se prolíná svět zvířat a lidí, si už v novinách všiml skladatel Leoš Janáček. Napsal podle ní libreto a roku 1924 složil jednu ze svých nejslavnějších oper Příhody lišky Bystroušky.

Díky Janáčkovi znají lišku Bystroušku milovníci opery po celém světě. Památková ochrana by měla zajistit, aby místo původní inspirace tohoto díla zůstalo zachováno i nadále. „Věřím, že díky památkové ochraně bude snazší shánět peníze na opravy. Poslední práce jsme tady dělali někdy před 13 lety,“ uvedl David Wezdenko z Lesů Města Mohelnice, které se o hájenku doposud staraly.

Památkáři vítají, že uspěli i s žádostí o ochranu nedaleké křížové cesty s dvanácti zastaveními z roku 1840. Její součástí je kaple Panny Marie, která je posledním hmatatelným dokladem kultu Panny Marie Střítežské.