Metaformy Otto Plachta. Maluje obrazy se šémem pralesa

Praha - Amazonský prales přitáhl před lety českého malíře Otto Plachta a od 27. června vstupuje prostřednictvím jeho obrazů i do pražské Galerie Václava Špály. Rozměrná plátna výtvarníkovi nadiktoval rytmus džungle.

Na zcela odlišný civilizační břeh vyplavila českého malíře tvůrčí krize. „Byl jsem na konci možností moderního umění,“ říká o počátcích 90. let, kdy se během své výstavy v Miami setkal s peruánským šamanem. Záhy se za ním vypravil do města Pucallpa ležícího poblíž džungle.

„Cítil jsem, že tomu všemu chybí jakýsi šém, který by tomu dal život. Když jsem viděl obrazy toho šamana, řekl jsem si, co když ten šém je prales, kde je života nejvíc,“ popisuje své tehdejší tvůrčí hledání a objevování Placht.

Do Peru se často vracel a nakonec se na dva roky usadil v indinánské vesnici San Francisco. O energii džungle hovoří jako o mocném médiu, jehož působení je pro bělocha těžké porozumět a především ho ustát. Genius loci pralesa se v začátcích snažil pochopit i pomocí ayahuascy, drogy získávané z lián.

Sžívání s Amazonií přenesl do svých obrazů. „Vycházím přímo z denních zážitků, z lidí, které vidím na tržištích, rybářů na řece a z atmosféry tropické džungle. Barevnost se mi do nich dostala jak z ní, tak skrz světlo vize,“ vysvětluje Placht. Džungle vedla nejen jeho štětec, ale je také často zdrojem materiálu, z něhož si vyrábí barvy. 

V Amazonii založil rodinu a naučil se proniknout do jiného vnímání časoprostoru. I když už při občasných návratech netrpí kulturním šokem, rozdíl mezi oběma světy vnímá ostře: „Zajímavé je odpojení, které lidé prožívají. Technologií si vytvořili paralelní, virtuální svět. Zatímco lidi v Amazonii vnímají příměji. Když přijdeš, vědí, kdo jsi, aniž bys otevřel pusu.“

Kulturu domorodců decimuje kácení pralesů i vytrvalost křesťanských misionářů. Otto Placht tvrdí, že ani jedno už zastavit nelze. Jeho obrazy se tak za pár let možná stanou historickým svědectvím toho, jak kdysi vypadala džungle. Ve Špálově galerii budou vystaveny pod názvem Metaformy pralesa do konce srpna; zároveň s výstavou vychází i monografie.