Huť architektury: Jak Rajniš přetavil beton na dřevo

Praha - Má podíl na pražském obchodním domě Máj, Majáku Járy Cimrmana i diskuse vzbuzující Poštovně na Sněžce. Před několika lety ale vyměnil železobeton za prkna a kameny a prosazuje tzv. přirozenou architekturu. Ta by podle něho měla být vlídná, obyvatelná, srozumitelná a blízko lidem. V květnu za své práce převzal v Paříži prestižní ocenění a aktuálně je představuje v pražském Centru DOX.

Rajniš patřil k slavnému studiu SIAL, které na začátku sedmdesátých let navrhlo dominantu Národní ulice v Praze - obchodní dům Máj (dnes Tesco). Byl také spoluautorem pavilonu dějin dopravy na Expo 1986 ve Vancouveru. Po revoluci byla jeho nejrozsáhlejším projektem - pod štítem D. A. Studia - výstavba nového centra na Smíchově.

Potom ho ale svět velké architektury, technologií a peněz znechutil. Sklo a železo vyměnil za dřevo a přiklonil se k lehkosti a přirozenosti. „V jistém okamžiku jsem si začal říkat: Má smysl dělat čtyřicátou pátou bednu z betonu?“ vysvětluje svůj obrat.

Poštovna na Sněžce
Zdroj: ČTK
Autor: Martin Hurin

Přelomové rozhodnutí udělal, když se vrátil z cest po exotických zemích, kde poznával architekturu takzvaných primitivních národů. „Snažíme se dělat přirozenou architekturu, žádný diktát,“ upozorňuje. Současná západní architektura je podle něj v krizi. Třicet let ji spoluvytvářel, teď na prahu sedmdesátky ale razí úplně jinou cestu. V květnu za ni získal Global Award for Sustainable Architecture, kterou uděluje nezávislá nadace Locus projektům, jež spojuje spojuje myšlenka dlouhodobé společenské udržitelnosti, ekologie, sociálních vazeb a architektury jako nástroje pro rozvoj společnosti. 

U příležitosti ocenění se Rajnišovu tvorbu, s důrazem na posledních dvanáct let, rozhodlo představit pražské Centrum současného umění DOX. Ukazuje jeho známé realizace, například zmíněnou Poštovnu na Sněžce, a také několik pro jeho ateliér typických dřevěných věží či výsledky experimentů se studenty. Mezi jeho poslední projekty patří rozhledna Doubravka, určená pro pražskou čtvrť Kyje. Konstrukce isnpirovaná tvarem sloního hřbetu je také součástí výstavy Huť architektury (pojmenované podle Rajnišova studia), která bude v DOX přístupná do 17. listopadu.

Architekt Martin Rajniš
Zdroj: ČTK
Autor: Roman Vondrouš