Srpen 1989: Obnovený PEN klub hledal svobodu v literárním světě

Praha – K událostem, které předcházely revolučnímu listopadu 1989, bezesporu patří také obnovení české pobočky PEN klubu. První nezávislá organizace spisovatelů té doby se poprvé sešla 1. srpna 1989. Její obnovení bylo zřejmě jen otázkou času. „Jak známo, čeští spisovatelé vždy měli tendenci se bouřit a nebýt prorežimní,“ vysvětluje Ivan Klíma, který stál v čele PEN klubu tři roky.

  • Mezinárodní PEN klub je celosvětové sdružení spisovatelů, které v roce 1921 v Londýně založila zhruba čtyřicítka anglických literátů.
  • Česká „pobočka“ vznikla už o čtyři roky později v pražské kavárně Louvre a prvním předsedou se stal Karel Čapek.
  • Činnost organizace ukončila německá okupace v roce 1938.
  • K obnovení došlo až v létě 1989 a v čele stanul spisovatel a novinář Jiří Mucha.

Neznamená to však, že by až do roku 1989 v Československu neexistovala podobná organizace. V roce 1972 vznikl Svaz českých spisovatelů, který po revoluci pokračoval jako levicová Unie českých spisovatelů. Tento Svaz byl naprosto v rukou režimu, proto se o něm sotva dalo hovořit jako o svobodném.

V osmdesátých letech však neustále přibývalo literátů, kteří se vůči režimu nacházeli v opozici. Myšlenka na obnovení PEN klubu vznikla podle Klímy už dřív, ale teprve na sklonku roku, kdy docházelo k uvolňování politiky a k postupnému hroucení režimu, se naskytly ideální podmínky pro její realizaci. Pak už to prý nabralo prudký spád. „Ani jsme toho moc nestačili udělat. Vydali jsme nějaká prohlášení, žádali jsme propuštění politických vězňů atd. A pak přišla revoluce,“ prohlašuje autor knihy Moje šílené století.

Ke vzniku došlo i na popud části členů z oficiálního Svazu českých spisovatelů, kteří za Klímou přišli, o PEN klubu se s ním bavili a dali mu podnět. Třicet nejaktivnějších literátů poté začalo sbírat podpisy svých kolegů, kteří vyjádřili souhlas s obnovením českého centra. Režim na žádost sice kývl, celou věc se však snažil byrokaticky oddalovat. „Události ale nakonec šly daleko rychleji, než si oni přáli,“ dodává spisovatel.

  • Vzhledem k tomu, že PEN klub spadal pod mezinárodní organizaci, nemohli ho komunisté zcela zakázat.
  • Původní zasedání v Chodovské tvrzi StB zhatila, a tak PEN klub přesídlil na Hradčanské náměstí do bytu Jiřího Muchy.
  • V roce 1990 po Muchovi převzal vedení Ivan Klíma, po třech letech jej vystřídal Jiří Stránský.
  • Současným předsedou je Jiří Dědeček.
  • Každý sudý rok uděluje PEN klub Cenu Karla Čapka. Letos připadla editorovi Janu Šulcovi.
Ivan Klíma hovoří o obnovení činnosti PEN klubu (zdroj: ČT24)