Po stopách atentátu: Císařským dětem to neřekl Cimrman, ale Stanovský

Kunín – Výstava Po stopách sarajevského atentátu na zámku Kunín na Novojičínsku se dívá na zlomový dějinný okamžik, od kterého uplynulo sto let, z neobvyklého úhlu. Odhaluje pojítka atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda D'Este a jeho ženu s Novojičínskem. A těmi jsou především přítomnost kunínského hraběte Františka Harracha a jeho auta v osudných chvílích a důležitost vychovatele vznešených sirotků Otty Stanovského.

Nebyl to Jára Cimrman, jak se národu snažili vsugerovat Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, kdo vychovával děti Ferdinanda a Žofie, ale katolický kněz a velký český vlastenec Otto Stanovský, který se narodil ve vesnici Slatina na Novojičínsku. Byl to on, kdo oznámil prvním sirotkům kruté války, že přišli o oba rodiče. Otec nedlouho před smrtí ještě napsal nejstaršímu dítěti - Žofii - povzbudivý telegram s pozdravem a ujištěním, že jemu i mamince se vede dobře. Atentátník Gavrilo Princip zasáhl těhotnou Žofii do břicha, arcivévodu střelil do krku. Stanovský se v té době už dva roky staral o výchovu mladších chlapců - Maxmiliána a Ernsta a pokračoval v tom i po smrti rodičů. Chlapce mimo jiné učil česky.

Za Hitlera měli namále princové i vychovatel

„Mladé prince Stanovský vychovával až do roku 1923. Byl to vychovatel se vším všudy, všestranný člověk, mimo jiné znamenitý hudebník – hrál na violoncello, klavír, komponoval duchovní hudbu, pěkně zpíval. Děti ho milovaly a zřejmě jim byl tak trochu náhradním otcem,“ domnívá se kastelán zámku Kunín Miroslav Zezulčík.

Zdůraznil, že pozapomenutý Stanovský byl nejen schopný vychovatel, ale také velký vlastenec. Později se stal kanovníkem pražské metropolitní kapituly, rektorem pražského kněžského semináře a byl jedním z kandidátů na arcibiskupa pražského. Po atentátu na Reinharda Heydricha roku 1942 ho zatklo gestapo, a to v souvislosti s ukrytím sedmi parašutistů z akce Anthropoid. Původní trest smrti mu byl zmírněný na osmileté vězení. Válku přežil jen o několik měsíců. Také oběma jeho svěřencům se za Hitlera vedlo špatně - prošli hrůzami nacistických koncentráků a nebyl jim dopřán dlouhý život.

Trpí vaše Výsost hodně? Hrabě Harrach nic nezmohl

Vedle Otty Stanovského je dalším důležitým motivem výstavy role hraběte Františka Harracha při atentátu v Sarajevu. Stál na stupátku otevřeného auta, v němž jeli František Ferdinand s Žofií na smrt. „Hrabě František Mária Harrach byl pozvaný do Sarajeva na manévry. Náhoda tomu chtěla, že v luxusním autě Harrachů se celá ta tragédie odehrála. Hrabě se choval velmi statečně, snažil se arcivévodu chránit vlastním tělem,“ líčil spoluautor výstavy Jan Luštinec z Krkonošského muzea v Jilemnici, jednoho ze sídelních měst Harrachů. Hrabě, který vyvázl bez zranění, ale nic nezmohl. Střelba přišla z druhé strany. Smrtelně postřelenému arcivévodovi aspoň podal svůj kapesník a zeptal se ho: Trpí vaše císařská Výsost hodně? Umírající opakoval, že to nic není.

Modlitba za arcivévodu a jeho rodinu

Poslední minuty před atentátem fotil český fotograf Jaroslav Bruner Dvořák, který měl výjimečný vztah s rakousko-uherským císařem. Jeho rodinu dokumentoval třicet let. Díky důvěře fotografovaných mohl udělat i vzácné momentky, například při bruslení nebo na procházkách. Některé fotografie habsburské rodiny jsou vystavené vůbec poprvé. Výstavu otevřely požehnání a modlitba za následníka trůnu a jeho rodinu, padlé vojáky i vychovatele malých princů Ottu Stanovského. Do Kunína na zahájení přijel kanovník metropolitní kapituly svatého Víta v Praze Vladimír Kelnar.