Kudrnatý nešika Pierre Richard slaví osmdesáté jubileum

Valenciennes - Je roztržitý, nechodí v botách stejné barvy, je nesmělý, ale léčí se a problémy mu dělá i obyčejný život nalevo od výtahu. Za to všechno je mu ale publikum vděčné. Francouzský komik Pierre Richard slaví osmdesáté narozeniny, avšak ikonické postavy jeho „potrhlých chlapíků“ nepřestávají dodnes bavit.

Největší slávy si rodák z Valenciennes užil v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století, tedy ve zlatých časech francouzských komedií. Jeho filmografie s přibývajícím věkem položky stále přičítá, takže ani s osmdesátkou nehodlá pověsit kariéru do průvanu.

Richard začínal na divadle, aby pak pokračoval s kabaretem, který se na několik let stal jeho nejoblíbenější scénou. Lákala ho především zdejší „divácká prověrka“, při níž pravidelně testoval svůj komický talent. V šedesátých letech ho zaregistrovali televizní tvůrci a umožnili mu vystoupit v několika televarieté.

  • Richard pochází ze šlechtické rodiny, která se jen špatně smiřovala s tím, jaké povolání si zvolil. „Svůj zájem o hereckou profesi jsem musel draze vykoupit,“ přiznal v jednom z rozhovorů.

První výrazný filmový úspěch zaznamenal novopečený herec s dílem Roztržitý (1970), kde si zahrál výrobce reklamy a prakticky přes noc se stal nejmilovanějším nešikou Francie. Produkční tým Yvese Roberta mu udělal dobré zázemí, a tudíž Richard mohl tvořit filmy sám. Následovaly hity Život plný malérů (1972), nesmrtelný Velký blondýn s černou botou (1972) nebo Hořčice mi stoupá do nosu (1974). Hračka (1976) už však obsahovala sociálně-kritický koncept, který se bavič do svých děl snažil dostávat čím dál častěji.

Diváci milovali také spojení hereckého dua s Gérardem Depardieu. Tryptych komedií Kopyto (1981), Otec a otec (1983) i Uprchlíci (1986) Richardovy otevřely cestu za oceán.

  • V roce 2006 získal herec nejprestižnější francouzské filmové ocenění César. Sošku si odnesl za celoživotní přínos kinematografii. 
  • Deset let předtím si už odnesl cenu za nejlepšího herce z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech.
  • Od roku 1986 se začal zajímat o vinařství a stal se vinařem. Vlastní padesát hektarů vinné révy, z níž za rok vyprodukuje na 80 tisíc lahví (Château Bel Evêque).