Staré divočiny nenávratně zmizely, některé činy je nyní vracejí zpět. Dokážeme ale žít vedle vlků, medvědů nebo zubrů? Dokumentarista Jan Svatoš se, stejně jako ve svých ostatních snímcích, snaží i ve filmu DivoČINY vypořádat se stereotypy. Zkoumá fenomén divočiny a vztahu člověka k ní. Jeho pohled nyní ocenil World Mountain Documentary Festival of Čching-chaj, který mu udělil speciální cenu poroty. Podívejte se na dokument:
DivoČÍNY. Čínský festival ocenil český dokument o divočině
PŘEHRAJTE SI: DivoČINY (zdroj: ČT24)
DivoČINY, které vznikly s přispěním České televize, obstály v konkurenci 551 snímků z 36 zemí světa. Jana Svatoše překvapilo, že porotci dali přednost českému snímku i třeba před francouzským filmem o znečištění Himálají, což je téma, které by Číně mohlo být bližší. Svatošův počin je ale zaujal i netypickým pojetím dokumentu o přírodě. „A také porota ocenila, že principy, které se snažíme filmem připomenout ve vztahu člověka a divočiny, jsou platné nejen pro naši malou zemi, ale dají se aplikovat i na ochranu přírody po celém světě,“ přetlumočil výrok poroty režisér.
Říká, že ve svých dokumentech se snaží vypořádat se stereotypy. Dokázal to v originálním pohledu na Afriku Africa Obscura anebo ve snímku Afropolis, v němž přibližoval Čechům téměř neznámou africkou menšinu (přehrajte si Afropolis v iVysílání). Se stereotypy je podle něho spojena i divočina. „Její dnešní pojetí se snaží separovat úlohu člověka v ní, i většina dokumentů v západních televizích, ale já si myslím, že člověk je nedílnou součástí přírody. Proto i podoba názvu filmu - 'divo' malým písmem a 'ČINY' velkým - jako spojení divočiny a člověka,“ vysvětlil.
Pro většinu českých obyvatel se podle něho divočina rovná africká savana nebo tropické deštné pralesy v Asii či Jižní Americe. Ale přitom je nám mnohem blíž. „Napadlo mě udělat takovou exkurzi do našeho svědomí. Když jsem se v severní Keni zabýval tématem divočiny, došlo mi, že my kritizujeme z naší země vztah domorodých obyvatel k divočině, ale sami jsme vyhladili velké savce, jako třeba zubry. A teď se k nám vrací vlci, ale spousta lidí s tím má problém,“ upozorňuje.
Režisér Jan Svatoš: Člověk je nedílnou součástí přírody (zdroj: ČT24)
Ve svém dalším projektu se vrací do Afriky. Spolupracovat na něm bude s Wernerem Herzogem, německým režisérem hraných filmů (Woyzeck, Fitzcarraldo, Temný úsvit), který je zručným dokumentaristou. Jan Svatoš ho zaujal svým studenským snímek Nikdo se neptal o divokém poválečném odsunu brněnských Němců. „Jedu k němu do Los Angeles konzultovat nový mezinárodní projekt. Natáčet se bude částečně v USA a částečně v Africe, nese pracovní název Pan a paní Johnsonovi,“ prozradil něco málo o chystaném snímku.