Je Imre Kertész dostatečně maďarský pro státní vyznamenání?

Budapešť - Maďarský spisovatel Imre Kertész, nositel Nobelovy ceny za literaturu, obdržel maďarské nejvyšší státní ocenění. Řád svatého Štěpána převzal před dvěma dny, ovšem podle Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik) jej vůbec dostat neměl. Krajně pravicové hnutí kvůli tomu napsalo otevřený dopis prezidentovi Jánosi Áderovi. 

Jobbik kritizuje rozhodnutí udělit nejvyšší maďarskou poctu Kertészovi, neboť prý spisovatel v minulosti zpochybňoval maďarství. V rozhovoru pro list Die Welt totiž prohlásil, že v Maďarsku mají velké slovo antisemité a pravicoví radikálové.

„Člověk nesmí vidět rasistický antisemitismus dvacátého století izolovaně. Musí ho vidět v souvislosti s velkou dobovou zkušeností a tou byl totalitarismus. A totalitarismus s koncem vlády nacismu neskončil. V zemi, jako je Maďarsko, navíc vidíme, že také antisemitismus s nacismem nezmizel. (…) Situace se v posledních deseti letech zhoršila. Pravicoví extremisté a antisemité se dostali ke slovu. Staré neřesti Maďarska, jeho prolhanosti a sklonům k vypuzení, se daří jako nikdy,“ řekl Kertész v interview, které dal německému deníku u příležitosti svých osmdesátých narozenin v roce 2009. Spisovatel má v Berlíně svůj druhý domov. „Jsem produkt evropské kultury, dekadent, pokud chcete, vykořeněný. Neoznačujte mě za Maďara,“ požádal také v rozhovoru.

Kertész, narozený roku 1929 v budapešťské měšťanské rodině, byl ve svých patnácti letech deportován do Osvětimi a poté do Buchenwaldu. Téma holocaustu se prolíná celým jeho dílem. Svůj první (a asi i nejznámější) román Člověk bez osudu se mu podařilo vydat po dlouhých tahanicích v roce 1975. Právě se zvláštním přihlédnutím k jeho prvotině mu Švédská královská akademie udělal v roce 2002 Nobelovu cenu za literaturu. Maďarský prezident při předávání řádu Kertésze ocenil, že s „anatomickou přesností“ ukázal, co totalitní režimy provedou s lidskou duší.

Touha po názorovém porozumění se Kertészovi neplní

Podle maďarského spisovatele Rudolfa Ungváryho Kertész tím, že se rozhodl vyznamenání přijmout, udělil „rozhřešení“ konzervativní pravicové vládě premiéra Viktora Orbána. Server Index.hu napsal, že z Kertésze se stane „klaun holocaustu“ a Orbánův poskok, neboť vláda v centru Budapešti iniciovala letos k 70. výročí obsazení Maďarska Německem sporný památník. Ten je podle kritiků Orbánovou snahou odsunout do pozadí odpovědnost maďarských válečných činitelů za deportace Židů.

Naopak literáta se zastala filozofka Ágnes Hellerová. Je toho názoru, že Kertész si zaslouží jakoukoli cenu, především pak tu maďarskou. Také šéfka budapešťského muzea totality Mária Schmidtová považuje vyznamenání pro 85letého Kertésze za ocenění jeho celoživotního díla.

Imre Kertész po převzetí Nobelovy ceny za literaturu (2002)
Zdroj: ČTK/PRESSENS BILD
Autor: Henrik Montgomery

Sám spisovatel ocenění hájí. Podle něj by řád měl signalizovat „touhu po názorovém porozumění“ a „bezodkladnost“ takovéto shody. 

Řád spolu s Kertészem obdržel například i vynálezce slavného kostkového hlavolamu Ernö Rubik.