Jan Švankmajer vede výstavní dialog se světem

Praha - Jan Švankmajer ze zásady narozeniny neslaví, ostatní ale na jeho jubileum nezapomínají. V zahraničí blížící se osmdesátiny tohoto nezaměnitelného surrealistického filmaře a výtvarníka připomínají aktuálně Česká centra. Výstava Možnosti dialogu - mezi filmem a volnou tvorbou bude ale čtrnáct dní k vidění i v Praze.

Zdroj: Česká centra/Athanor, s.r.o./Arbor vitae

Panelová výstava vychází ze stejnojmenné knihy kurátorské dvojice František Dryje – Bertrand Schmitt, která také připravila tento průřez Švankmajerovou tvorbou. Poukazují v něm na propojenost jeho filmů s ostatními tvůrčími, zejména výtvarnými projevy.

„Pokusili jsme se v jakési významové i výrazové zkratce plasticky ilustrovat některé výrazné aspekty a souvislosti Švankmajerovy tvůrčí metody a jejích principů, což po mém soudu může fungovat jako impuls k bližšímu nahlédnutí a k rozvoji vlastního diváckého porozumění tomuto tajemnému tvůrčímu zjevení,“ domnívá se František Dryje.

Nejen výtvarné počiny, ale i projekce surrealistických filmů Jídlo, Něco z Alenky a Přežít svůj život představují Švankmajera na výstavě jako originálního výtvarníka a průkopníka filmového surrealismu v Československu, jenž se nebál proniknout do svého podvědomí a o démonech, které tam našel, promluvit vlastní řečí.

Jeho cestu k umění odstartovalo loutkové divadlo, které dostal v devíti letech jako vánoční dárek. Na začátku ho nic jiného než divadlo nezajímalo, ale pak koncem 50. letech pronikl do světa kinematografie při spolupráci na snímku Johannes Doktor Faust.

Do svých filmů - stejně jako předtím do koláží nebo kreseb - vtělil Švankmajer setkání se surrealismem, tvorbu imaginárního přírodopisu a posedlost hmatem. Svoji vizi světa v sobě i kolem sebe reprodukoval bez kompromisů. Vynalezl vlastní filmový jazyk a bezděčně šokoval už v době, kdy to ještě nebylo v módě. Třeba svou neskrývanou obsesí z jídla, která má kořeny v jeho dětství.

Švankmajer, jenž odmítl převzít státní vyznamenání, protože je surrealista, ze všeho nejvíc věří v moc imaginace. I v osmdesáti má stále co říct, jen podle něj není nikdo, kdo by naslouchal. Ideologii komunismu nahradila ideologie konzumu, obává se. Je to jeden z důvodů, proč je pro něj stále těžší získat prostředky na další film. 

K narozeninám, které oslaví 4. září, tak místo premiéry dostal výstavu. Jeho tvorbu Česká centra dosud představila v Limě, Sydney a Melbourne. Po chvilkové zastávce v Praze (do poloviny září v Galerii Rytířská) se se Švankmajerovými pracemi seznámí ještě v Sofii, Kodani, Budapešti a Bukurešti.