Plzeň otevřela Nové divadlo. Je to známka dobrých časů, říká ministr

Plzeň - Divadlo J. K. Tyla zahájilo oficiálně provoz v nové budově. Plzeň je prvním městem v zemi, které po revoluci postavilo velké kamenné divadlo. Otevření bylo spojeno s uvedením Prodané nevěsty, Smetanovu operu v přímém přenosu odvysílala ČT art. Záznam inscenace je možné do 9. září přehrát v iVysílání.

  • Plzeň je prvním městem v zemi, které po roce 1989 postavilo nové divadlo včetně zázemí. 
  • Divadelní budova disponuje dvěma sály, hlavním pro 461 diváků a menší studiovou scénou pro 150 návštěvníků.
  • Jeviště se skládá z posuvné točny o průměru 11 metrů a osmi 12metrovými počítačem řízenými stoly ovládanými bezhlučnou hydraulikou. 
  • Výstavba divadla stála 880 milionů korun.
  • Dominantním architektonickým prvkem objektu je vstupní fasáda. „Oponu“ o rozměrech 21,8 krát 13,8 krát 0,60 metrů tvoří 40 nepravidelných bublin, z nichž třemi se do budovy vchází.

Slavnostní večer si nenechala ujít řada osobností nejen z oblasti kultury. Zahájení byl přítomen i ministr kultury Daniel Herman, který označil za velký dar, že žijeme v době a zemi, kde můžeme otevírat nová divadla. Plzeňskou scénu považuje za jeden z projektů, jež podpoří živé umění v České republice.

ŘEKLI O DIVADLE

Daniel Herman, ministr kultury: „Když otevíráme divadla, je to známka dobrých časů, vzhledem k tomu, že prostředí a zóna destrukce není od nás geograficky tak daleko, tak si toho musíme vážit.“

Aleš Briscein, tenorista: „Je to počin nejen pro Plzeň, ale pro celou českou kulturní obec, možná inspirace pro další města: stavme dál krásná divadla, nebo rekonstruujme, co nám předkové postavili.“

Martin Otava, ředitel Divadla J. K. Tyla…Martin Otava, ředitel Divadla J. K. Tyla: Musíme se Nové divadlo teprve naučit znát, protože je nepopsaným prostorem, který pojmenují diváci sami i my sami. Je to dialog a sázka do loterie. Máme svoji koncepci, máme svoji představu, ale je na čase počítat se zkušebním rokem, kdy uvidíme, co bude nejlepší."

Petr Zuska, šéf Baletu Národního divadla v Praze: Otevření nového divadla v dnešní době považuju za něco neskutečného, velkolepého, všichni víme, jak na tom kultura v posledních letech je. Chtěl bych popřát všem divadelníkům v Plzni, aby se jim tam líbilo, a divákům, aby měli krásné zážitky v novém prostoru. Takže zlomte vaz!"

Tomáš Töpfer, ředitel Divadla na Vinohradech: „Na tom divadle je krásné, že vůbec existuje. Vždyť je to svátek, nejen pro divadelníky, ale i pro celou Českou republiku, že se po padesáti letech postaví divadlo jako divadelní budova k tomu účelu, je to něco úžasného.“


PO NOVÉM DIVADLE NOVÉ VEDENÍ

Budova Nového divadla v Jízdecké ulici se stavěla dva roky jako součást projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Je náhradou za nevyhovující Komorní divadlo, které fungovalo v Prokopově ulici téměř půlstoletí. Dokončit se ji podařilo i přes spory se stavební firmou kvůli cenám za vícepráce. Město zaplatit odmítlo a spor trvá dodnes. „Míč je teď na straně společnosti Hochtief, zda uplatní v případném soudním sporu svoji pohledávku,“ upřesnil Pavel Šindelář, technický náměstek plzeňského primátora. Druhou budovou, kterou Tylova scéna využívá, je tzv. Velké divadlo u Smetanových sadů.

Od září má Tylovo divadlo nejen novou budovu, ale i nové vedení. Ředitelské funkce se 1. září ujal Martin Otava, operní režisér, pedagog Akademie múzických umění v Praze a v letech 2009–2014 ředitel Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Do křesla usedá na pět let, vystřídal v něm Ilju Racka, jenž byl loni dočasně pověřen vedením poté, co Jan Burian odešel řídit Národní divadlo v Praze.

„Divadlo chceme vnímat jako víc otevřené občanovi, chceme, aby bylo vidět, aby se lidé zapojovali do jeho života,“ plánuje Otava. Obavy některých, že hlediště obou velkých scén Tylova divadle diváci nezaplní, nesdílí. „Vždyť se naplnily vždycky,“ námítá s tím, že následující rok chápe jako zkušební pro dramaturgii obou prostor.

VENDELÍN A PRODANKA

Otevření Nového divadla bylo spojeno s pokusem o novou tradici – slavnostním průvodem Vendelín, akcí pojmenovanou po Vendelínu Budilovi, významné osobnosti plzeňské kultury. 2. září odpoledne prošli městem tanečníci, zpěváci, herci a další umělci, připojit se mohla i veřejnost. Kulturnímu roku v Plzni a zvláště Novému divadlu poté požehnal biskup František Radkovský. 

Hlavní událostí 2. září bylo ovšem slavnostní otevření divadla operou Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. Komickou operu o třech dějstvích nastudovali šéfdirigent divadla Oliver Dohnányi a režisérka Jana Kališová. Představení mohli zájemci sledovat v přímém přenosu na ČT art, pro Plzeňany byla navíc připravena projekce v kulturním sále Peklo. V roli Mařenky se představila Ivana Veberová, v roli Jeníka vystoupil Aleš Briscein, vesnického dohazovače Kecala odzpíval Jan Šťáva. 

Do Nového divadla se plzeňští divadelníci přestěhovali na začátku své jubilejní 150. sezony, v níž divákům slibují rekordních 26 premiér. Nebrání se přitom žádným žánrům a na tamních prknech se představí baletní, činoherní, muzikálové i operní soubory. První novinkou bude 6. září Flamendr od J. K. Tyla, závěr života tohoto obrozeneckého dramatika je spojen s Plzní.