Berlín - Po výstavě věnované Davidu Bowiemu v berlínském muzeu Martin Gropius Bau představují Řím podle Piera Paola Pasoliniho. Vztah italské metropole a jednoho z nejvýraznějších umělců poválečné Itálie se stal tématem expozice, která je po Barceloně, Paříži a právě Římu nyní k vidění u našich sousedů.
Rozpolcený muž. Berlínská výstava se věnuje Pasolinimu
Berlínská výstava se věnuje Pieru Paolu Pasolinimu (zdroj: ČT24)
Od ledna 1950, kdy dorazil na nádraží, až po listopad 1975, kdy ho zavraždili, byl Řím pro Pasoliniho mnohem více než jenom místem pro život. Věčné město pulsovalo v jeho poezii, ve filmech, v obrazech i v nedokončeném románu. Pasolini Řím miloval a zároveň nenáviděl. „Pasolini byl rozpolcený muž. Ve svém životě se často něčeho zříkal. Třeba tvrdil, že nenávidí život anebo italštinu,“ říká kurátor výstavy Alain Bergala.
Výstava Pasolini Roma v berlínském muzeu Martin Gropius Bau se dělí na šest částí podle různých období života a tvorby výjimečného umělce. Stačí urazit jenom několik kroků mezi sály a pohled na jeho poezii, politické názory, přátelství nebo film se mění. „Byl stále v pohybu. A to je to, co tu chceme ukázat,“ pokračuje Alain Bergala.
Řím byl pro Pasoliniho živou, tělesnou a vášnivou bytostí. Sám umělec naopak na mnohé působil až asketicky. „Pamatuji si ho jako klidného člověka, velmi lidského s velkým talentem k psaní,“ vzpomíná dlouholetý kolega a přítel herec Ninetto Davoli.
Ninetto Davoli na výstavě Pasolini Roma
Pasolini se narodil 5. března 1922 v Boloni. Věhlasu dosáhl ještě předtím, než se pustil do natáčení filmů. Studoval historii umění, byl ovlivněn dílem Karla Marxe i tradicí katolické církve. První básnická sbírka mu vyšla v devatenácti. V září 1943 narukoval, ale podařilo se mu uprchnout do Německa. Po válce se dal ke komunistům, ale byl vyloučen, protože tančil s bratrancem na plese. Žil na periferii Říma, psal verše a romány - například novelu Darmošlapové z roku 1955, která byla označován za pornografii.
První film Accattone (1961) natočil podle vlastního románu a syrový popis života pasáka v římském slumu vyvolal senzaci. Patrně nejslavnější snímek Saló aneb 120 dní Sodomy (1975) byl soudně zakázán v Itálii i v Německu. Krátce po jeho dokončení byl režisér na začátku listopadu 1975 brutálně ubit holí a přejet autem na fotbalovém stadionu v Ostii. Podle oficiální verze jej zavraždil mladík Pino Pelosi, kterého Pasolini údajně nutil k sexuálnímu styku. Sám Pelosi později hovořil o útoku neonacistů.
Tvorba Piera Paola Pasoliniho vyvolávala skandály a kontroverze. Provokoval svým náhledy na osud člověka, na život na vesnici, náboženství, sexualitu nebo smrt. Návštěvník berlínské výstavy si však názor na jednu z nejpůsobivějších osobností poválečného Říma musí vytvořit sám. Výstava Pasolini Roma potrvá do ledna 2015 (stránky zde).