Do Alcatrazu se Aj wej-wejde 176 vězňů z lega

San Franciso - Práce čínského umělce Aj Wej-weje stírají rozdíl mezi uměním a aktivismem. Sám v souvislosti se svou poslední výstavou říká, že jedním ze smyslů umění je i boj za svobodu. Díla, vytvořená v domácím vězení, v němž je v Číně držen, vystavuje na místě, které je symbolem nesvobody - ve věznici Alcatraz.

Federální věznice na ostrově v Sanfranciském zálivu byla od poloviny třicátých do poloviny šedesátých let jedním z nejobávanějších vězení na světě. S jistotou se neví o nikom, komu by se zpoza jeho mříží podařilo uniknout. „Myslím, že je to vhodné místo pro práce Aj Wej-weje - i kvůli místní historii,“ domnívá se kurátorka výstavy Cheryl Hainesová. 

Jeden z nejhlasitějších kritiků čínské vlády, bojovník za lidská práva a svobodu slova, Alcatraz nikdy nenavštívil. Ani současnou výstavu zřejmě nestihne - v roce 2011 mu úřady zabavily pas a zakázaly z Číny vycestovat. 

Vystavená tvorba upozorňuje na osudy politických vězňů. „Návštěvníci znají období, kdy tu byl vězněn Al Capone a gangsteři. Ale Aj Wej-wej otevírá mnohem hlubší příběhy - ukazuje, co přesně znamená odnětí svobody, co jsou to lidská práva a co je politické věznění,“ upozorňuje Greg Moore, ředitel národního parku Golden Gate, pod nějž Alcatraz spadá.

Největší a nejpůsobivější dílo se jmenuje Stopa a tvoří ho mozaika 176 portrétů politických vězňů a disidentů, třeba prezidenta JAR Nelsona Mandely nebo Edwarda Snowdena, který zveřejnil informace bezpečnostních služeb o tajném sledování telefonů a elektronické komunikace. Podle umělcových několikasetstránkových instrukcí portréty z 1,2 milionu dílků lega poskládalo devadesát dobrovolníků.

V Alcatrazu zůstane Aj Wej-wej až do 26. dubna příštího roku. Zároveň 1. října začíná na zámku Blenheim ve střední Anglii jedna z jeho dosud největších výstav. Představí autorovu tvorbu za posledních třicet let. I anglickou výstavu připravoval Aj wej-wej na dálku - o umístění jednotlivých exponátů rozhodoval na základě počítačového 3D modelu výstavních prostor.